Staromódnost a osobní čest

/MARTIN FELLNER/

Se svolením autora převzato z UP Reflexe.

Poslední týdny, víc než kdykoli dříve jsme vedením UP nabádáni ke slušnosti, vzájemnému respektu a osobní zodpovědnosti.

A pak, v rozpětí ani ne 3 týdnů zazní veřejně před celou akademickou obcí UP z úst jejího nejvyššího představitele následující slova:

17. 6. 2020, zasedání AS UP, cca 1 hod 29 min záznamu: „…já staromódně lpím na své osobní cti! Ale jak jsem zjistil za poslední 2 roky, není to hodnota, kterou by se tato univerzita – k mému velkému žalu – masivně vyznačovala, bohužel.“ (proneseno sebevědomě ve stoje, důrazně, hlasitě, plynule bez zaváhání)

8. 7. 2020, zasedání AS UP, cca 2 hod 53 min záznamu: „…dámy a pánové, mám jednu takovou pokornou prosbu…týká se vnitřní normy Řád s nakládáním majetku UP…potřebovali jsme ji rozšířit ….a chtěli bychom vás poprosit o její projednání ve specifickém režimu…my jsme ji přepracovali, modernizovali a dnes p. prorektor Lach poslal tuto rozšířenou modernizovanou verzi p. předsedovi senátu, který vám ji doručí, zavěsí… Upravený Řád navrhuje pře…. hledám to slovo… přeřazení, možná alokaci tří budov ve prospěch vysokoškolského ústavu…“ (proneseno v sedě, tiše, zadrhávajíce, hledáním slov, za mimoděčného přerovnávání si věci na stole před sebou)

Takže když to stručně shrnu, tak rektor UP, který na jedné straně zdůrazňuje, jak lpí na své osobní cti, současně nabádá členy nejvyššího samosprávného orgánu UP k projednání dokumentu (který – hledám to slovo – přeřadí, alokuje, čili sebere PřF tři budovy včetně vybavení), jehož důležitou část senátoři neměli vůbec možnost před projednáváním prostudovat a bude jim dodána až po zasedání.

Rektor opakovaně, velmi důrazně a emotivně deklaruje, že je placen za rozvoj ne za stagnaci! Když si člověk porovná herecké kvality jeho veřejných vystoupení, nabízí se otázka, jestli tím nemá na mysli také rozvoj svých dramatických a výrazových prostředků. Přemýšlím, kde plánuje pan rektor zúročit nabyté zkušenosti po skončení svého současného mandátu…

Omlouvám se, jestli jsem jako přírodovědec v humanitních a dramatických vědách nechápavý, ale poslední dobou se nějak začínám ztrácet ve významech některých slov. Zjišťuji, že jsem asi dosud špatně chápal obsah slova „nadsázka“ (termín medializovaný v souvislosti s rektorovým pojmenováním UK a MU jako regionálních univerzit) a rozplývají se mi také hranice významu slov čest, pokrytectví, morálka, účelovost, osobní zodpovědností… k mému velkému žalu, bohužel…