/KAREL LEMR st./
Již více než dva roky probíhají nejrůznější jednání ke vzniku vysokoškolského ústavu – dnes s názvem CATRIN. Během té doby padla řada otázek, a i přesto, že jsem se účastnil mnoha hodin jednání osobně, na mnohé neznám odpověď. Sám jsem řadu otázek položil, ale konkrétní odpovědi mi stále chybějí. Níže uvádím otázky, na které čekám odpověď – a věřím, že nejen já:
CATRIN má být nástrojem integrace center. O vysokoškolském ústavu se začalo veřejně mluvit na podzim 2018. Je tedy oprávněné se ptát na historii snah o integraci center. Jaké nástroje na podporu spolupráce center napříč Univerzitou Palackého byly během jejich desetileté existence využity? Kolik proběhlo společných porad všech vedoucích středisek center? Kolik společných workshopů? Kolik společných konferencí? Kdy? Jak byli o těchto aktivitách, pokud probíhaly, pracovníci center informováni? Kolik společných projektů center Lékařské a Přírodovědecké fakulty UP bylo jejich pracovníky, kteří teď přecházejí do vysokoškolského ústavu, získáno? Jaký podíl tvoří tyto projekty z celkového počtu projektů řešených ve spolupráci těchto dvou fakult? Podobný přehled bych chtěl mít i o publikačních výstupech.
Na integraci se – dle mnohých vyjádření pana rektora a ředitelů center – má podílet Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Jaký je současný stav dohod o zapojení Ústavu organické chemie a biochemie do CATRIN? Je připravena nějaká dohoda? Bude zveřejněna?
CATRIN má zajistit podmínky pro získávání zahraničních projektů, ty se pak mají stát podstatným příjmem CATRIN. Jaké příjmy z mezinárodních [1] projektů centra plánovala při svém vzniku a jaká byla skutečnost? CATRIN má „žít“ z mezinárodních projektů, bylo by tedy dobré vědět, jaké sliby byly učiněny v minulosti při vzniku center a jak byly naplněny.
CATRIN nemá poškodit Přírodovědeckou fakultu. Střediska RCPTM byla významně provázána s katedrami. V RCPTM se vykazovaly výsledky kolegů z kateder, kteří zůstávají na fakultě. Pomohli tak budovat RCPTM, když se podíleli na činnosti konkrétních středisek. Jak bude provedeno dělení „aktivit“ tj. majetku takovýchto středisek RCPTM?
Zajímavé by bylo vyčíslit, jaký je podíl pracovníků odcházejících do CATRIN na prostředcích pro rozvoj výzkumné organizace (RVO) (počítáno dle afiliací a tzv. bodů Jimp za časové období 2015 až 2019)? Jaký je podíl pracovníků odcházejících do CATRIN na smluvním výzkumu v jednotlivých letech období 2015 až 2019?
CATRIN má být „nejsilnější“ výzkumnou jednotkou. Jaký je podíl RVO a smluvního výzkumu při modelovém rozdělení současné Přírodovědecké fakulty mezi CATRIN a PřF?
CATRIN má být prospěšná celé univerzitě. Jak je garantováno, že budoucí velké celouniverzitní projekty nebudou primárně určeny pro CATRIN na základě rozhodnutí vedení UP? Nebo pod heslem „excelence“? Jak CATRIN přispěje k podpoře výzkumu na fakultách, především těch menších? Lze počítat s převodem části RVO formálně připadajícím na CATRIN těmto fakultám?
Na závěr možná to nejdůležitější. Pokud budou nyní na CATRIN navedeni lidé a majetek bez souhlasu děkana a Akademického senátu PřF, budou stejné podmínky platit pro všechny fakulty do budoucna? CATRIN má být otevřená struktura, bude-li někdo přecházet třeba z filozofické fakulty do CATRIN, nebude pro převod majetku potřebovat souhlas své mateřské fakulty? Bude možné fakultu obejít na základě rozhodnutí rektora? Pokud by v budoucnu byl souhlas fakulty vyžadován a nebylo možné ho obejít, proč je to dnes vzhledem k PřF jiné?
Na některé otázky bych si sice mohl odpovědět sám, ale solidní podklady by měli poskytnout oficiálně kolegové, kteří o založení ústavu usilují, nebo pan rektor. Dle mého mínění to nedá až tolik práce podklady přichystat a zveřejnit. Jen je třeba být vzájemně k sobě otevření a ochotní nad nimi diskutovat. Opusťme emoce, plamenná hesla, bavme se nad konkrétními čísly.
[1] Tj. projekty financované ze zahraničí mimo rozpočet ČR, tj. bez projektů operačního výzkumu.