/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/
Musím říct, že tentokrát se mi skoro chce vedení UP pochválit za to, jakou si dalo práci s rozborem vnitřního auditu, a že tento rozbor zveřejnilo. Před D-Žurnálem a UP-Reflexí by se nic takového patrně nestalo.
Pravda, konstelace je to podivná, ba asi nevídaná: Já vnímám funkci a roli vnitřního auditu (který je snad ze zákona nařízen všem velkým/státním firmám a organizacím?) tak, že je to pomocná ruka podávaná vrcholným managerům, kteří – a komu se to někdy nestane? – občas něco v organizaci své firmy přehlédnou či „zazdí“, aby to mohli včas a účinně napravit. Zprávy vnitřního auditora se pak zřejmě obvykle nediskutují s dělníky u pásu, nýbrž s nějakým vedením firmy, lépe řečeno, diskutuje se patrně nejspíše postup, jak co nejrychleji a nejlépe odstranit závady auditem zjištěné.
Dobrá zpráva pro UP je, že univerzita není fabrika ani firma (byť by si někteří její vrcholní představitelé asi přáli, aby byla, aby totiž mohli lépe uplatňovat své představy o jejím vedení, ideálně bez demokratických mechanizmů, neb „demokracie do vědy nepatři“): akademičtí dělníci u pásu si nejen mohli přečíst zprávu vnitřního auditora a reakci managementu na ni (která už dokonce není ani začerněná!), leč mohli a mohou o ní dokonce otevřeně diskutovat, ba dokonce doufat, že jejich diskuse něco ve vedení firmy ovlivní.
Špatná zpráva pro UP je – a to myslím tou nevídanou konstelací – , že vrcholný management od počátku vnímal zprávu vlastního auditorského oddělení jako útok na sebe. Nikoli snad jako útok na instituci samotnou, nýbrž jako útok na několik osob z vrcholného managementu a kolem něj. Tímto základním nastavením je také nesena zde publikovaná analýza zprávy vnitřního auditu: nepřipustit žádná vlastní pochybení (natož se snažit o jejich nápravu), naopak zpochybnit vše, co v auditu stojí, a tedy sdělit dělníkům u pásu, že management neudělal nic špatně a není tedy potřeba nic napravovat. Tento přístup samozřejmě staví funkci vnitřního auditora na hlavu, takže předpokládám, že toto oddělení bude co nejdříve zrušeno (ušetří to peníze za platy), rozprášeno, možná i žalováno – a nakonec nahrazeno oddělením právním, které je současnému managementu nakloněno. Zároveň to znamená, že stávající vedení univerzity nebude ochotno pojmenované problémy (žádné nejsou!) přiznat a začít věcně řešit a udržováním rektora Millera ve funkci se v nejlepším případě příští rok a čtvrt nebude řešit vůbec nic.