/DALIBOR ŠTYS/
Že se vědecké výsledky dělí na politicky šťastné a politicky nešťastné, to víme již rok [1]. V únoru 2021 jsme se navíc dozvěděli, že závěry vědeckých zkoumání se dějí na ty emocionálně vyhovující a na ty založené na datech [2]. Ono, z rozhodnutí přijímaných v souvislosti s onemocněním Covid19 už dávno vyplývá, že jejich cílem je především vyvolávání kolektivních emocí.
Jakmile se vydáme cestou nezávislosti na datech, je možné všechno. Je možné například obvinit neočkovanou pečovatelku z vraždy očkovaného, který se nakazil [3]. Nikoliv tedy obvinit tvůrce vakcíny a zkoumat, kdy a proč vakcína nevytváří dostatečnou imunitu, ale přednostně využít událost jako zdroj emocí ke kolektivnímu vzepětí za větší proočkovanost. Přitom neočkovaná pečovatelka se klidně mohla nakazit právě od toho očkovaného seniora, který onemocněl. Pravděpodobně byl totiž mnohem více infekční, než mohla být ona, bez příznaků a za dodržení všech sanitárních opatření. To je ovšem úvaha příliš založená na datech a logice.
Spor o vhodnost objektivních dat pro rozhodování o světě dospěl až k soudu [4] . Soud uznal, že stejná hodnota naměřeného výsledku znamená stejný vědecký výsledek, pokud nejsou k dispozici další měření, která by mezi nimi rozhodla. Mimochodem, zrovna v případě protilátkových testů [5] je docela dobře možné navrhnout i takový test, který ukáže, že očkování nevyvolává tvorbu žádných protilátek. Stačí nezahrnout do ELISA panelu fragmenty těch částí viru, jejichž tvorbu očkování vyvolává. Mimochodem, tento článek byl velmi emocionálně komentován na internetu „ Immune Response From mRNA COVID-19 Vaccines Is More Robust Than Natural Infection„ [6] přičemž samotný titulek článku a závěry byly mnohem klidnější: „Substantial Differences in SARS-CoV-2 Antibody Responses Elicited by Natural Infection and mRNA Vaccination“. Vědecký článek byl okamžitě využit k emocionálním interpretacím. A to i v rámci anonymních diskusí v české vědecké komunitě (na blogu jinachemie), což je zvláště pikantní, znepokojivé až budící zoufalství.
Že se jeden z nejvlivnějších českých vědců, kolega profesor Jan Konvalinka, vyjádřil o rozhodnutí soudu ve věci priority vědeckých dat před politickým rozhodováním, že je to „ptákovina“ [7], samozřejmě už nikoho nemůže překvapit.
Teď k té pohádce. Plk. MUDr. Roman Chlíbek Ph.D. se vyjádřil [8], že „… Covid 19 zacílí na děti ….“ . Ten virus, to je ale zlotřilec a zvrhlík! Nikoliv prosím, virus je sotva živá struktura, která projevuje svou existenci jen v případě interakce s živou buňkou. Přisoudit jí vědomé chování je asi na té úrovni jako přisoudit vědomé chování tornádu na jižní Moravě. To byla, panečku, ježibaba. Připisovat viru cílené mutování, to je tak daleko od vědeckého poznání, jak jen může být. Ukazuje to platnost známého přísloví, že ten, kdo o věci nemá ani ponětí, ten ji řídí. Pan plukovník je totiž předsedou České vakcinologické společnosti.
Virus náhodně mutuje vlivem chybných přepisů RNA nebo DNA. Některé mutace jsou – v případě koronavirů – opraveny kontrolními mechanismy. To vše se děje v případě infekce a virus využívá biochemický aparát infikované buňky. Některé mutace se ukážou být vitální, virové částice, které je obsahují, přežijí a šíří se dále. Nikoliv ale specificky prostřednictvím dětí, ale prostřednictvím celé populace, očkované i neočkované. Zdaleka nejspíše ale prostřednictvím očkovaných, protože očkování proti slizniční infekcí nechrání, což si očkovaní zřídka uvědomují a z emocionálních důvodů se jim to moc neprozrazuje. A chovají se rizikově.
Bohužel je afektivní chování široce rozšířené po světě, zejména v politické praxi. Například v Izraeli se ukázalo, že vakcína firmy Pfizer účinkuje jen ze 70% i méně [9] proti tzv. delta verzi SARS-CoV-2 [10]. V sekvenci 1273 aminokyselin spike proteinu, proti jehož částem jsou vakcíny cíleny, vykazuje delta varianta tři mutace (T478K, P681R a L452R). Vědec by se nejprve přesvědčil, zda čirou náhodou jedna nebo více z těchto mutací nepadla do sekvence pokryté vakcínou. Pak by se (jednoduše…) tato vakcína přestala používat a používaly by se jiné, které tento problém nemají. Navržená metoda, zachycená v tisku [11], je „očkovat třetí dávkou!“. To je mystická mentalita z první světové války: Minulý útok na nepřátelské zákopy neuspěl, zaútočme tedy znova. „Za císaře!“ Nebo že by to bylo „zvláštními vztahy“ ředitele firmy Pfizer a izraelské vlády? Říká se, že Hospodin zástupů má zvláštní smysl pro humor… (Jelikož první zpráva v tomto směru je už z dubna 2021, otázka zní, zda ta vakcína Pfizer vůbec někdy řádně fungovala. Izrael přitvrzuje všechna opatření, že by něco věděli?)
O tom, že by někdo zjišťoval, zda přirozeně získané protilátky náhodou nechrání proti všem variantám lépe a zda tedy není lepší přestat lidi, kteří jsou přirozeně imunní, obtěžovat, si můžeme nechat jen zdát. Proti některým virům funguje především buněčná imunita. Vyvolávají ji vůbec vakcíny? Co kdybychom ji zkoumali? To je ještě vyšší stupeň snění.
A co takhle, když pro politická rozhodnutí využíváme především přítomnost virů na sliznicích, zkoumat a posilovat slizniční imunitu? A tím vůbec všeobecně zabránit těžkým průběhům choroby?
Ale jdi ty, Štysi. Takové pohádky. Přihlas se na vojenské správě, máš tam povýšení na plukovníka. Nebo podej trestní oznámení: Descartovská a Popperovská věda, neosobní a založená na datech, se dnes prosadí už jen u soudu.
[1] Politicky šťastné metody výzkumu a další nové termíny v době koronaviru 19 – DISKUZNÍ ŽURNÁL
[2] Přístup ke světu založený na datech? – DISKUZNÍ ŽURNÁL
[3] Odborníci volají po očkování pečovatelů
[4] Stát diskriminoval lidi s potvrzenými protilátkami, rozhodl soud
[6] Smíš se ptát: Jak stanovíme protektivitu protilátek? – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků
[7] Odborníci se pozastavují nad rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o uznání protilátek
[9] Explained: The Delta variant of Covid-19, and Israel’s latest data on Pfizer vaccine
[11] Pfizer, BioNTech to seek authorization for COVID booster shot as Delta variant spreads