/DALIBOR ŠTYS/
Člověk bývá občas překvapen, jak je jeho text nepochopen. V příspěvku jsem napsal a dokazoval, ostatně jsem to psal i mnohokrát jinde, že v přírodních vědách se podvádí, nebo minimálně hodně mlží, velmi často. A to po celou dobu, co se v nich pohybuji, tj. od roku 1980. Jen jsem si to až v roce 1986 začal důsledněji uvědomovat.
Dále jsem zdůvodňoval, že časopisecká peer review s výjimkou čistě matematických článků správnost výsledků ověřit nemůže a ani o to neusiluje.
Dějí se i další věci, například vloni jsme s manželkou s otevřenou pusou koukali, jak renomovaný profesor nám tváří v tvář podává přednášku téměř shodnou s tou, kterou ona před půl rokem na jeho pracovišti přednesla. Aniž by se jen zmínil, to by přece úplně stačilo. Kolega ze spolupracující firmy na to reagoval: „To se tam děje. Mému tátovi tam přeložili články do angličtiny a posílali je jako své.“
Třeba v biochemii lze poměrně jednoduše věcně zpochybnit celé oblasti. Například mnohé výsledky v oboru biologických membrán jsou založené na kdysi odhadnuté a dodnes rituálně zachovávané „neškodné“ koncentraci detergentu Triton X-100. Přitom metody jimiž lze ověřit složení biochemického vzorkujsou dnes běžně rozšířené a po šílených investicích z programu VaVpI stojí přístroj MALDI-TOF minimálně na jednom pracovišti prakticky nevyužit. V přírodních vědách by snad mělo platit, že když mám lepší metodu, výsledky dosažené předchozí metodou, z nichž chci vycházet by se měly přeměřit. Pokud na ně lépe nezapomenout a nezačít znovu.
Pokud se ovšem dnes lidé z pracovišť s výše obecně zmíněnými přístupy staví na pozici těch, kteří žádný problém nemají….
Klidně se přiznám, že z mých článků je nějakých sedm, za něž bych úplně ruku do ohně nedal, protože jsem u všeho, co je tam napsáno neviděl, jak se měřilo nebo počítalo. Je to z období mého ředitelování ústavu. Určitě by zasloužily přeměřit a přepočítat, nemám na to čas a prostředky. Zatím je nikdo nezpochybnil, některé jsou i poměrně hojně citovány (!).Zatímco ty mé práce, jichž si považuji, téměř citovány nejsou.
Popularita je založena na předvídatelnosti a snadné čitelnosti. Dokud budeme měřit vědu popularitou (viz např. zde), budou v ní vznikat podvody a bude jich čím dál víc. Všechno to stojí na chápání vědy jako rugby pocházející ze slavných britských Oxbridge. Jenže tam hrají týmy z mistrovství světa, ti skutečně nejlepší, a potřebu podvádět nebo mlžit mají málokdy. Ale i tak, myslíte, že trenér mužstva Argentiny by jen tak přiznal, že Maradona dal rozhodující gól rukou? Když je z nějakých důvodů (VaVpI) nucena si hrát na mistry světa, přiznejme si, venkovskáuniverzita, můžeme očekávat podvůdky na úrovni okresního přeboru a jejich řešení na úrovni vůdce venkovské party. Ano, jsem za program VaVpI spoluzodpovědný. Šlo to dělat jinak, byl jsem v své pozici schopen vyměnit hráče a rozhodčí po celém světě?
Bohužel, jak je zřejmé, ani ty nejnaivnější podvody není současná praxe vědeckého publikování schopna odhalit. Musí to někdo prásknout. A za publikace a impakt faktory jsme placeni, nejsme placeni za nové znalosti a jejich předávání dalším generacím.
Ještě se ptáte, proč tak špatně funguje přenos znalostí z akademické sféry do praxe?