Na konci aktu

/INGEBORG FIALOVÁ/

Blíží se konec jednoho aktu (druhého – katastáze, nebo už třetího – peripetie?) v dramatu o vzniku vysokoškolského ústavu (s původním označením CIST, nyní CATRIN), akademický senát UP bude na svém zasedání 11.12.2019 hlasovat o jeho vzniku, proto si myslím, že je teď vhodná chvíle připomenout si co nejobjektivněji (o což  se upřímně snažím) základní dějové linie dosavadního příběhu – i proto, že se v něm mnoho členů akademické obce neorientuje zcela dokonale.

Dle dvou textů, které mají charakter programových prohlášení (část textu rektora,  „Univerzita na nadějném rozcestí“ z 12.9.2019 a text prorektora Banáše z 6.10.2019, „Vysokoškolský ústav – krok správným směrem pro naši univerzitu“ [1], je myšlenka integrace existujících center[2] „jedním z hlavních strategických nástrojů univerzity pro rozvoj excelence vědecké činnosti na UP, zvýšení internacionalizace a prohloubení interdisciplinarity výzkumu.“ (B)[3]

I. Hlavními argumenty pro vznik vysokoškolského ústavu/integraci existujících tří center jsou v programových prohlášeních tyto body[4]:

A. připravenost pracoviště, příklady odjinud a doporučení zvenčí

  1. Existující výzkumná centra „patří svou výkonností mezi nejlepší v České republice“ (M), „od svého vzniku se vyprofilovala jako vědecky vynikající pracoviště a významně přispívají k budování dobrého jména UP a výborným výsledkům UP v mezinárodních žebříčcích.“ (B)
  2. Podobný projekt připravuje i UK a VŠB, má ho již MU a UP ho doporučila vytvořit „evaluační zpráva European University Association (EUA).“ (B)
  3. Podporu vytvoření VŠ ústavu rovněž vyjádřilo MŠMT prostřednictvím pana náměstka PhDr. Pavla Dolečka, Ph.D.“ (B) „stejně jako mnoho předních vědců na UP i v České republice“. (M)

B. zajištění budoucího financování center i celé UP

  1. „Protože finance ze strukturálních fondů, tvořící dnes větší část příjmů center, do značné míry v novém programovacím období po roce 2021 vyschnou, je nutné vést již dnes seriózní diskuzi o budoucnosti a dalším financování těchto výzkumných center.“ (M)
  2. „Zvýšení interdisciplinarity a provázanosti přírodního a medicínského výzkumu by mohly zvýšit potenciál center ucházet se o vysoce konkurenční projekty v rámci mezinárodní evropské a globální soutěže.“ (M)

C. zvýšení kvality výzkumu, konkurenceschopnosti, zlepšení hodnocení UP,

  1. VŠ ústav bude mít „potenciál ke zvýšení kvality výzkumu a vývoje na UP“ (díky „synergickému využívání zdrojů, těsnější spolupráci, zvýšení tlaku na vytváření vysoce interdisciplinárních skupin a projektů, kumulaci kritického množství excelentních výzkumných výsledků a vytvoření výzkumné infrastruktury).“ (B)
  2. „Dvě významné instituce vyjádřily přání stát se partnerem VŠ ústavu, a to Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. (ÚOCHB).“ (B)
  3. „Zvýší se celkové hodnocení UP v nové metodice hodnocení výzkumných organizací M2017+, což přinese více financí na vědu a výzkum celé UP, z čehož budou moci profitovat všechny její součásti“ (B) a „může UP výrazně pomoci v budování značky výzkumné univerzity“. (B) 

D. vyšší efektivita řízení a byrokratických procesů

  1. „Ulehčí se mateřským fakultám, které musí zvládat administrativní agendu takto specificky zaměřených jednotek.“ (B) 

E. lidské zdroje a studium

  1. „Značná část zaměstnanců všech tří center“ vidí v integraci „možnost zlepšení své kariérní perspektivy.“ (B)
  2. „Velkou výhodu mohou čerpat fakulty z možnosti propojení studijních programů uskutečňovaných na fakultách s vysoce interdisciplinárním výzkumem na VŠ ústavu, který by kvůli členitosti fakult a kateder šel v prostředí fakult realizovat jen v omezené míře.“ (B)
  3. „Všichni zaměstnanci, kteří vyjádřili přání přejít do VŠ ústavu a zároveň se v současné době podílí na výuce, jasně deklarovali, že se žádných svých výukových povinností nezříkají. (…) Studenti pocítí vznik VŠ ústavu především tím, že budou mít širší možnost realizovat svůj výzkum a závěrečné práce v jednom z vědecky nejsilnějších institutů v ČR a ve výrazně internacionálním prostředí.“ (B)

F. internacionalizace

  1. Vnitřní komunikace v novém ústavu (včetně norem) „bude striktně vedena v angličtině, což podpoří už tak vysokou míru internacionalizace v centrech“. (B)

G. propojení výzkumu a praxe

  1.  „Centra jsou v současné době hlavním zdrojem nových technologií a know-how pro komercializaci na UP, jejich integrací dojde ke (…) zlepšení procesů vedoucích k realizaci tzv. třetí role univerzit, tj. k transferu znalostí a technologií směrem k aplikační sféře.“ (B)

H. potenciál rozvoje struktury v budoucnosti

  1. „VŠ ústav je koncipován jako otevřená struktura, která umožní, aby do ní v budoucnu mohly vstoupit další excelentní vědecké týmy, a to jak z oblasti přírodních a lékařských věd, tak také z ostatních vědních oborů včetně společenských nebo humanitních věd.“ (B)

II. 

Tak tedy formulují výhody vzniku VŠ ústavu obě programová prohlášení. Jistě by teď bylo možné diskutovat jednotlivé argumenty a ptát se po jejich důvěryhodnosti, ověřitelnosti či naopak po skrytých nebezpečích pro budoucnost UP, zejména otázka, zda by kýžených cílů nebylo lze dosáhnout i jinými, pro stávající strukturu UP méně destruktivními, metodami. Leč já teď zde položím jinou podstatou otázku, totiž proč myšlenka VŠ ústavu „vyvolala na UP v uplynulém roce velké emoce“ (B) a proč zejména Přírodovědecká fakulta UP proti vzniku integrovaného ústavu stále něco namítá.

Z různých prohlášení děkana PřF, AS PřF i jednotlivých zaměstnanců PřF[5] je možno vyčíst jisté obavy, které se dají shrnout do následujících bodů:

  1. Fakulta se obává, že dojde ke zpřetrhání dosavadních silných vazeb mezi centry a katedrami, ze kterých vznikly, může to ohrozit některé výzkumné projekty, komerční aktivity i výuku. 
  2. … dojde k „vytunelování“ jejích lukrativních součástí s nejmodernějšími technologiemi, do kterých v uplynulé dekádě fakulta investovala značné prostředky, dojde k oslabení fakulty v možnostech žádat o granty, k propadu v národních žebříčcích přírodovědeckých fakult a s tím souvisejícím úbytkem kvalitních uchazečů o studium (s možnými důsledky propouštění zaměstnanců, omezování nabídky studijních programů nebo omezování realizace některých nekomerčních aktivit např. popularizačních). 
  3. … VŠÚ bude v metodice dělení financí na UP zvýhodněn na úkor fakult, bude mít např. prioritní přístup k velkým grantům podávaným za univerzitu (jakési feudální právo první noci). Fakulta se obává, že skutečným důvodem pro vznik VŠÚ nemá být intenzivnější získávání prostředků z externích zdrojů, ale prioritní přístup k vnitřním zdrojům univerzity.
  4. … zaměstnanci center budou nejen nabízet svou pracovní sílu (částečný/nadstavbový úvazek?) k výuce na „zbytkové PřF“ (viz I.12), nýbrž budou další/druhé, učitelské zaměstnání považovat za svůj automatický nárok (viz vyjádření odborářů RUP a RCPTM z 5.11.2019 – link).
  5. Zastánci akademického způsobu řízení univerzity se obávají vzniku instituce, kterou nebude kontrolovat žádný volený univerzitní samosprávný orgán (senát) a jehož ředitel nebude odpovědný žádnému volenému orgánu, ačkoli bude mít pravomoci srovnatelné s pravomocemi děkana (jak plyne z návrhu statutu VŠÚ).
  6. Kritikové se pozastavují nad způsobem, jakým byl vznik VŠÚ ze strany vedení UP až dosud připravován a komunikován, totiž se zřetelnou snahou prosadit změnu organizační struktury UP bez konsensu s vedením PřF a jejími volenými orgány a ještě před tím, než budou dohotoveny a schváleny všechny směrodatné materiály, než ustavené komise řádně ukončí svou práci[6], a dále se zřetelnou snahou umlčovat či skandalizovat kritiky tohoto postupu. 
  7. Kritikové se dále obávají, že takto prováděné zakládání VŠÚ vytváří do budoucna nebezpečný precedens: dle současných návrhů (viz bod I.15) by mohly výkonné výzkumné týmy odcházet z fakult i proti vůli děkana. Pro stávající fakulty je v tom případě rizikové investovat do rozvoje týmů, protože hrozí, že fakultami podpořené týmy odejdou do VŠÚ.[7]
  8. Zastánci čistoty výzkumu žádají, aby VŠ ústav byl založen až ve chvíli, kdy se uzavřou kauzy etických pochybení spojených s řediteli center. 

Z různých prohlášení děkana PřF a AS PřF přesto plyne, že se fakulta vzniku ústavu nebrání a priori, nýbrž je ochotna jej tolerovat, budou-li dodrženy „nepodkročitelné podmínky“, které formuloval a schválil akademický senát PřF, poté, co k jejich formulaci (analogicky k požadavkům LF) byl 26.8.2019 vyzván prorektorkou Marešovou. Viz: (viz zde)

III.

Je možno představit si tři scénáře (s různými variantami), jak bude v napjaté atmosféře na UP s plánem na založení VŠÚ dále nakládáno:

  1. Rektor přesvědčí akademický senát UP, aby záměr na založení VŠÚ a tedy organizační změnu struktury UP schválil při nejbližší možné příležitosti bez toho, aby byly naplněny podmínky PřF, dokonale připraveny všechny dokumenty potřebné k založení ústavu a dořešeny kauzy falšování dat. Narativ, který toto řešení provází, praví, že ihned po založení ústavu se situace uklidní a všechny složky UP budou zase moci nerušeně, dělně a v přátelské atmosféře pracovat. Lidé se zkušeností např. s rozvody (kde jde o majetek a o děti) si arci umějí představit i jiný narativ, že totiž spory, které se vedly do založení ústavu, byly jen marginální a velmi moderátní předehrou k tomu, co teprve bude následovat. (Reference z fakult jiných univerzit, kde již VŠÚ zřízen je, ukazují, že kvůli rozdílným podmínkám jsou tam nejrůznější třenice na denním pořádku.) 
  2. Představitelé PřF zabrání vzniku VŠ ústavu, přesvědčí AS, aby pro jeho vznik nehlasoval, neboť se celý zakladatelský podnik – dle jiného narativu – jeví jako nelegitimní „rebelie“ a fakultu pak budou zase řídit (bez rušivých zásahů z rektorátu do akademické hierarchie) její demokraticky zvolené orgány. 
  3. VŠ ústav vznikne až po dokonalém vytvoření všech zakládajících dokumentů, po vypořádání podmínek PřF a po uzavření etických kauz.

Je na nás, na celé akademické obci UP i na její Správní radě, abychom civilizovaně, uměřeně, racionálně, bez komunikačních faulů o problému diskutovali a zvolili pro budoucnost UP nejlepší řešení. 

[1] Je samozřejmě možno se ptát, proč byla programová prohlášení formulována a zveřejněna až rok/dva po zahájení diskusí o vzniku VŠÚ.

[2] Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum – CRH, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů – RCPTM a Ústav molekulární a translační medicíny – ÚMTM.

[3] Citace z textu prof. Millera označuji zkratkou M, z textu prof. Banáše zkratkou B přímo v hlavním textu.

[4] Pro větší přehlednost je člením do tématických celků. 

[5] V bodu 3 též ve stanovisku děkanů všech fakult

[6] Celý proces byl odstartován v září 2018 zveřejněním dokumentu nazvaného „Interní dohoda“ . K jeho autorství se dosud nikdo nepřihlásil, byl ovšem připravován za zády vedení Přírodovědecké fakulty i Akademického senátu a vzbudil takovou bouři, že byl oficiálně po třech dnech stažen.

[7] Právě „lanaření“ zaměstnanců a doktorandů je největším problémem pro fakulty tam, kde už VŠÚ mají.