/MICHAL BOTUR/
Motto: CATRIN, ja ťa veľmi ľúbim. Čo len budeš chcieť, všetko na svete sľúbim. (Katka, Miro Žbirka)
Včerejší zasedání Akademického senátu Univerzity Palackého se stalo v kontextu naší univerzity historickým. Po dvouleté diskuzi akademické obce, po opakovaném a zřetelně formulovaném odmítnutí tohoto projektu na všech úrovních Přírodovědecké fakulty a i přes nátlak populistických lobbistických skupinek (zástupci Přírodovědecké fakulty) se senátoři rozhodli rozpolcené fakultě naordinovat mír mnichovského střihu a zajistit neustále si stěžujícím centrům autonomii v podobě vysokoškolského ústavu.
Naše univerzita pochopila stejně jako nedávno univerzita v Kolíně na Rýnem, jak připomněl Jaroslav Miller, že nelze ustrnout na místě a rozseknutím Přírodovědecké fakulty zahájila integraci vědeckých kapacit. “Špičková věda vyžaduje absenci demokracie a hlavně autonomii manažerského řízení”, připomněl také Jaroslav Miller. Tyto podmínky mají budoucí zaměstnanci vysokoškolského ústavu zajištěny.
V diskuzi jsme byli ujištěni, že bylo probráno a prodiskutováno vše myslitelné i nemyslitelné, že máme na stole skvěle připravený projekt, který pro zbytek univerzity nepřináší jediné riziko a senátoři v nastalém rauši odhlasovali vznik ústavu dokonce už od 1.října 2020. Přes léto v době prázdnin se dořeší pár formalit (a to dokonce i přes to, že exekutiva Přírodovědecké fakulty jasně deklarovala, že nebude součinná) a v říjnu – ještě nám ani neuschnou plavky z koupaliště – se už bude bádat na úrovni. Přislíbeno bylo mnoho. Koronavirus má podle všeho proti sobě konečně rovného nepřítele.
Vysokoškolský ústav je prostě skvěle namazaná mašina, která přes nepřejícnost závistivců zahajuje svou krasojízdu. Čtenáři dŽurnálu určitě o nic nepřijdou a budou moci dobrodružství této včera narozené slečny sledovat.