/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/
Po hlasování Akademického senátu UP 17.6., které „přesvědčivou většinou“ posvětilo založení VŠústavu, se na facebooku objevila zajímavá konverzace pana rektora s jednou pracovnicí RCPTM, která rektorovi poděkovala:
„Pane rektore, dnes jste nám vrátil víru ve spravedlnost. Vaše dnešní vystoupení se zapíše do našich dějin. Děkujeme. Vaše RCPTM.“ A rektor odpověděl: „Nemáte zač Moniko. Jen doufám, že teď ukážete svou životaschopnost, odolnost a schopnost se postarat sami o sebe, když už jsem za vás byl ochoten vykrvácet na bojišti (smajlík). Myslím, že pan děkan nám/vám ještě chvíli bude ztrpčovat život, tak na to buďte připraveni.“
Většinu umanutých a stagnujících děkanistů z PřF pobouřila rektorova poslední věta, mě spíš zaujala formulace „když už jsem za vás byl ochoten vykrvácet na bojišti“.
Facebook je – jak tvrdím dlouhodobě – médium ledabylé, lépe řečeno médium svádějící svou dynamičností k ledabylosti a nepromyšleným formulacím. Musí to tam jít rychle, rychle, šup, šup, takže se člověk někdy v té rychlosti splete a řekne, co nechtěl, někdy i pravdu. V této vedlejší větě pan rektor Monice i nám všem (asi nechtě) sdělil, že po celou dobu příprav VŠústavu bojoval a krvácel „za vás“, tedy za centra. Ani náznak snahy o vyvažující, nestranný pohled, o smíření bojujících stran či snad dokonce snahy o pochopení druhé strany, o naslouchání jejím argumentům. To, že rektor nekrvácí za celou univerzitu, nýbrž jen „za vás“, jsme viděli od začátku (byť se prorektor Bilík snažil a stále snaží vyzdvihovat některé kroky rektora jako pokusy o nestrannost či dokonce konsenzus), a to byl také jeden z důvodů, proč se někteří i nestranní pozorovatelé nad tímto rektorovým postupem pozastavili a zaujali k ideji zakládání VŠústavu rezervovaný postoj. V této bezprostřední a odzbrojující nahotě ale takové vyznání, myslím, zaznělo poprvé. Ecce facebook!
Rektor tedy na bojišti „za vás vykrvácel“. Škoda jen, že tam spolu s ním krvácela i univerzita.