Je třeba zabít “whistleblowera”

/MICHAL BOTUR/

Etická komise UP plně zprostila Tomáše Opatrného všech nařčení (vice zde), což by ovšem nemělo znamenat uzavření této kauzy na naší univerzitě. 

Abych čtenářům připomněl pozadí celé záležitosti: Etické podání sepsalo a podepsalo osmnáct kolegů, které rozhněvalo to, s jakou intenzitou se Tomáš Opatrný snaží dobrat pravdy o korektnosti či nekorektnosti grafů moessbauerovských spekter publikovaných v Nat. Comm. (viz například články zdezde a zde). Tomáš Opatrný došel na základě svých analýz k přesvědčení, že data nemohla vzniknout vědecky korektním způsobem. Tyto své argumenty podstoupil veřejné kritice, prezentoval je před odborníky na Vědecké radě PřF, kde nejenže žádný ze členů výsledky nerozporoval, ale naopak množství kolegů majících odborný vhled do problematiky korektnost analýzy potvrdilo.  Kromě toho ještě proběhlo mnoho diskuzí Tomáše Opatrného s vlajkonošem tábora bránících korektnost publikovaných spekter, Jakubem Navaříkem na veřejných fórech jako je UPreflexe a Facebook. 

Urputnost, s jakou Tomáš Opatrný hájil své argumenty, nakonec přiměla osmnáct kolegů Jakuba Navaříka, aby Tomáše Opatrného poslali zpovídat se za své činy před etickou komisi. Ty činy ve svém podání nazvali nekolegialitou, bossingem a dokonce i stalkingem. Pan rektor shledal podání za natolik podložené, že poté, co se kolegové na smírčí schůzce (kam kromě Tomáše Opatrného dorazili ovšem jenom čtyři z osmnácti stěžovatelů) neshodli, skutečně předal obvinění Etické komisi. Závěry si můžete přečíst zde, ale dovolím si z nich alespoň krátce citovat: “Pokud jde tedy o texty prof. Opatrného publikované v dŽurnálu a na internetových diskusních fórech v rámci UP, jež byly uvedeny v podnětu a jeho doplnění, EK dospěla k závěru, že se ze strany prof. Opatrného jednalo jednoznačně o vědeckou polemiku týkající se (velmi zhruba řečeno) možné manipulace s daty, z nichž vycházel článek v Nature Communications z roku 2016 spoluautorů působících (v té době) na PřF.

To co mi nyní vadí nejvíce je, že univerzita připustila tento nehorázný útok proti Tomášovi Opatrnému, ačkoli pouze upozornil na – dle svého odborného přesvědčení – nekorektní vědecký postup (což je podle etického kodexudokonce jeho povinnost). Tomáš Opatrný je zkušený profesor fyziky, předseda AS PřF UP a dost silná osobnost na to, aby i tlaky tohoto druhu ustál, ale jaký signál jsme nyní vyslali ostatním čenům akademické obce? Můžeme teď očekávat, že pokud náhodou kdokoliv jiný objeví závažné nesrovnalosti ve výzkumu některého kolegy, že bude konat tak, jak to po něm etika vědy vyžaduje? Nevzkázali jsme náhodou právě, že kdokoli může podobně skončit před etickou komisi, a že tady s podporou rektora nemůže počítat? Nebodli jsme právě institutu “whistleblowera” kudlu do zad? 

V této souvislosti se mi nemohlo nevybavit, že se jedná již o druhý případ, kdy se musíme obávat, že mohl být poškozen ten, kdo upozornil na problém (v tom prvním případě dokonce na podvod v časopise JACS, jehož iniciátorem byl podle názoru Etické komise UP Radek Zbořil). 

Čeněk Gregor nadvakrát neobhájil disertační práci, přičemž na své druhé obhajobě prezentoval obrázek grafu měření, který byl překreslen a poté publikován v elitním časopise JACS. O této kauze podrobně informoval Václav Hořejší (podpořilo jej vedení Heyrovského ústavu a Radek Zbořil potom reagoval zde). Radim Beránek se k tomu vyjadřuje takto: „Prohlédl jsem si obě verze Gregorovy práce i jejich posudky (volně přístupné v internetové databázi UPOL). Zatímco první verze byla skutečně slabší (…), druhé verzi bylo již podle mne obtížné něco skutečně zásadního vytknout. … navíc přináší i vědecky významné informace (např. vyvrácení teorie z JACS 2007, …). Byl jsem přítomen desítkám obhajob na různých univerzitách v Německu a Polsku a ta druhá verze (ač se samozřejmě nejedná o nějaké vědecké veledílo – např. považuji některé části disertace za převážně deskriptivní, občas mi chybí hlubší vědecká diskuse pozorovaných faktů) by podle mne na kterékoli normální doktorské zkoušce musela projít. Sice jsem u obhajoby nebyl (a nemohu tak komentovat výkon Gregora před komisí), ale opravdu se nemohu ubránit pocitu, že zde byl doktorand Gregor částí komise „potopen“. Smutné, opravdu mi ho bylo líto…“. Situaci nezvládlo už tehdejší vedení Juraje Ševčíka a obavy, že mohl být Čeněk Gregor skutečně poškozen, vyjádřila i Etická komise UP. 

            Jak postupoval v této záležitosti rektor? Provedl šetření, ale hned v jeho úvodu konstatuje: “ Nutnost vyjádřit veřejně a s definitivní platností postoj vedení Univerzity Palackého plyne z bezprecedentních útoků, jimž jsou aktéři kauzy v posledních týdnech vystaveni a které jsou vedeny formou dezinformačních kampaní, prostřednictvím falešných novinářských či vědeckých identit, anonymních udání a spamů s jasnou snahou poškodit jména a vědecké práce konkrétních osob, především pak významných členů akademické obce Univerzity Palackého.” Tedy motivem šetření nebylo objektivně prošetřit okolnosti obhajoby, ale“zastat se” univerzitních celebrit jako jsou Pavel Hobza (předseda komise, před kterou probíhala ona sporná obhajoba) a Radek Zbořil (školitel). Vyšetřující neměl ani potřebu požádat o svědectví Čeňka Gregora, k „plnému“ prošetření mu postačilo svědectví podepsané Pavlem Hobzou (s deklarovaným souhlasem všech členů komise), kde se například píše, že “Všechny tři oponentní posudky byly nedoporučující a ani v následné diskusi kandidát nepřesvědčil členy komise, že práce splňuje požadavky kladené na dizertační práce.” Přičemž v Záznamu o průběhu obhajoby podepsaným právě Pavlem Hobzou se kupodivu můžeme dočíst, že dva ze tří posudků byly doporučující. Navíc protokol nezaznamenává žádné odborné výhrady, nezodpovězené dotazy apod., jak bychom asi očekávali v případě, že byl student po mnohaletém úsilí napodruhé a tedy definitivně vyhozen ze  studia. Na mě půsbí protokol dojmem, tak, jak je napsán, na mě působí, že byl Čeněk Gregor vyhozen za zveřejněný zmanipulovaný graf. 

Rektora nezaujalo ani zdůvodnění usnesení EK UP, kde se mimo jiné píše “ Stejně tak se jako nepravdivé ukázalo tvrzení prof. Zbořila, že po 2. obhajobě disertace RNDr. Gregora (tedy poté, co RNDr. Gregor upozornil na manipulaci s daty v daném grafu) netušil, že toto tvrzení se týká právě grafu použitého v článku pro JACS. Vzhledem k tématu disertace a k tomu, že prof. Zbořil byl školitelem Dr. Gregora, je naprosto nepředstavitelné, že by prof. Zbořil nevěděl, čeho se měla manipulace, o níž RNDr. Gregor při obhajobě mluvil, týkat..[1] A rektor nevěnoval pozornost ani skutečnosti, že Čeněk Gregor podle všeho ve své disertační práci vyvrátil slavný výsledek (opřený mimo jiné o cinknutý graf) svého ještě slavnějšího školitele, jak už bylo zmíněno v citátu Radima Beránka výše. 

            Takže milí zlatí, příště raději držte jazyk za zuby a nečeřte vody v naši milované alma mater.  


[1] V jedné z příloh k tomuto usnesení se také dočteme, že “ Prof. Zbořil před EK UP uvedl, že v roce 2012 ani 2013 nezjistil manipulaci s daty a že Č. Gregor uvedl v roce 2013, v rámci obhajoby, pouze povrchní tvrzení o manipulaci s daty. V druhé doplněné dizertační práci Dr. Gregora na straně 78 je obrázek (č. obr. 61) s příslušným textem, kde Dr. Gregor píše, že se opakovaně pokusil o přípravu čistého amorfního oxidu železitého bez přítomnosti zbytků šťavelanu metodou popsanou v JACS, ale vždy neúspěšně a dle jeho závěrů tohoto cíle nebylo možno dosáhnout. Školitel, prof. Zbořil, by na tento rozpor musel při čtení 2. opravené dizertační práce přijít a se studentem tak závažnou informaci před prezentací v rámci obhajoby diskutovat, ale nestalo se. Tyto okolnosti mohou být vysvětlením na poznámku prof. Trávníčka, proč Dr. Gregora v práci ignoroval osobu školitele.