/KAREL LEMR/
Jedním z nejzávažnějších argumentů, proč má vzniknout vysokoškolský ústav CATRIN, má být tvrzení, že je krokem k integraci. Jaká je skutečnost? Z Přírodovědecké fakulty, která je vědecky nejvýkonnější součástí Univerzity Palackého (alespoň podle objemu prostředků na rozvoj výzkumné organizace, RVO), mají být bez souhlasu jejího akademického senátu odtrženy části jejích výzkumných center. (zdaleka ne celá centra, neboť mnozí z nás se do CATRIN nechystají). Dle modelových výpočtů předložených vedením UP [1] v souvislosti s metodikou dělení RVO pro rok 2020 sama fakulta po “amputaci“ má představovat 37,5 % výkonu UP, CATRIN pak 25 % (23,6 % má získat vyvedením z PřF, 1,4 % z LF). Pokud by tento vysokoškolský ústav nevznikl, PřF by se na RVO podle tohoto modelu podílela 61 %.
Jiným příkladem vědecké úspěšnosti mohou být v tomto roce nově získané projekty HORIZON 2020 [2]. Z celkem pěti projektů získaných pracovníky PřF mají po vzniku CATRIN čtyři zůstat na fakultě, jeden se má přesunout do CATRIN. Pět projektů je víc než čtyři nebo jeden, 61 % je víc než 37 % a dokonce i víc než 25 %, byť se zdá, že to mnozí nechtějí slyšet. Rozparcelování PřF zkrátka není integrace, lze to sice tvrdit, ale ten, kdo zná čísla a souvislosti, tomu nemůže věřit.
Přírodovědecká fakulta bude významně oslabena, ale bude pořád vědecky výkonnější než CATRIN. Oproti CATRIN bude oborově pestřejší a bude mít větší potenciál pro mezioborový výzkum. Budou-li zajištěny rovné podmínky pro soutěž mezi součástmi UP, nemá se čeho bát. Ale budou?
[1] Modelový výpočet dělení RVO pro rok 2020 (předloženo prorektorem Pavlem Banášem)
[2] Přírodovědecká fakulta získala pět prestižních evropských grantů (30. 8. 2020)