/JAN HLADKÝ/
Matematický ústav AV ČR a Ústav informatiky AV ČR, hladky@math.cas.cz
14. července 2020 jsem podal Komisi pro etiku vědecké práce AV ČR podnět k prozkoumání možného porušení etiky vědecké práce v souvislosti se třemi články [1], [2] a [3].
Tento podnět jsem celkem důkladně podložil. V případě článku [1] to bylo pomocí odkazů na volně dostupné komentáře v chemické komunitě (viz například zde a zde) poukazující na zásadní nesrovnalosti v publikovaných grafech, v případě článku [2] to bylo pomocí citace ze závěru etické komise Univerzity Palackého, který u tohoto článku konstatoval porušení zásad tvůrčí činnosti v několika bodech a v případě článku [3] odkazem na zřejmou iregularitu v publikovaném grafu měření SNOC1/TiO2, SNOC2/TiO2 a TiO2 NRs na obrázku 5d. Dále jsem v podnětu poskytl referenci na experta v oboru, který slíbil, že v případě zájmu poskytne Komisi pro etiku vědecké práce další informace.
V podnětu jsem taky argumentoval, proč se věc týká etiky práce Akademie věd ČR. Konkrétně jsem zmínil, že spoluautorem článku [3] je Zdeněk Hubička jehož akademická příslušnost na článku je uváděna jako Fyzikální ústav AV ČR. Dále jsem uvedl, že spoluautorem všech tři článků je Radek Zbořil. V případě Radka Zbořila, zaměstnance Ústavu organické chemie a biochemii AV ČR, jsem poznamenal, že na výše uvedených článcích není uvedena afiliace k pracovišti AV ČR nýbrž je uváděna Univerzita Palackého v Olomouci. Uvedl jsem, že i přes tuto skutečnost má záležitost vazbu na AV ČR, neboť na integritu vědecké práce jednotlivce nelze pohlížet izolovaně v rámci každého pracoviště.
Radek Zbořil je velikán české vědy. Kromě toho, že je majitelem nejvyššího H-indexu je Radek Zbořil taky možná rekordmanem v počtu publikací, u kterých etické komise Univerzity Palackého a její Přírodovědecké fakulty konstatovaly porušení zásad tvůrčí činnosti, případně které tyto komise ještě šetří. Radek Zbořil vede soudní spory s Univerzitou Palackého. Druhý jmenovaný Zdeněk Hubička, jehož hlavní odborný příspěvek k [3] nebyl v problematických částech projektu, se od pracovních postupů skupiny Radka Zbořila (a zejména Štěpána Kmenta) distancoval a přerušil s nimi veškerou spolupráci.
16. prosince 2020 mi na mé podání předsedkyně Komise pro etiku vědecké práce AV ČR odpověděla následujícím dopisem (č. j.: KAV-3351/SVR/2020). Kvůli ochraně osobních údajů jsem jméno jedné osoby nahradil písmenem X.
Vážený pane doktore,
Vaším podáním ze 14. 7. 2020 se Komise pro etiku vědecké práce v AV ČR (dále jen KEVP) zabývala a oslovila oba původce možných etických pochybení, na něž jste upozornil. Mgr. Zdeněk Hubička podal dne 13. 10. 2020 písemný rozklad, spojený s omluvou a způsobem nápravy. Domnívám se, že jeho vysvětlení je třeba přijmout jako uspokojivé a dostačující.
X ve své reakci informoval KEVP, že zmíněná možná pochybení jsou součástí jím vedených soudních pří. Řešení tak postoupilo do jiné roviny a není v silách KEVP je řešit.
Děkuji Vám za poctivou snahu ochránit dobré jméno AV ČR.
S pozdravem
Doc. PhDr. Lydia Petráňová, CSc.
předsedkyně Komise pro etiku vědecké práce AV ČR
Komise pro etiku vědecké práce AV ČR se tedy odmítá zabývat závažným podezřením jen proto, že ten, koho se podnět týká, podává žalobu na zcela jinou akademickou instituci! Příště bychom mohli zastavit šetření třeba při konjunkci Marsu a Venuše nebo když zdraží buřty. Tvrzení, že kvůli soudním přím pana X není v silách KEVP prošetřit můj podnět, je alibistická vytáčka paní předsedkyně: komisi přece zůstaly v ruce všechny standardní nástroje a postupy – mohla by prošetřit publikované výsledky s pomocí nezávislých odborníků, žádat od autorů primární data, oslovit všechny spoluautory a případně i obsluhu dotčených přístrojů a mohla by požádat nezávislé laboratoře o zopakování experimentů.
Paní předsedkyni bych tímto chtěl poděkovat že dopisem nejenže jasně vysvětlila práci KEVP v daném případě, ale dost možná i obecné standardy KEVP. Role etických komisí je samozřejmě zcela klíčová pro zdravé fungování akademického prostředí. Nedodržováním základních principů šetření etiky vědecké práce akademická instituce reálně rezignuje na cílenou kvalitní vědeckou práci samotnou.
Reference
[1] Tuček et al., Air-stable superparamagnetic metal nanoparticles entrapped in graphene oxide matrix, Nature Communications 2016, 7:12879. Retraktováno 25. 11. 2020.
[2] Hermanek et al., Catalytic Efficiency of Iron(III) Oxides in Decomposition of Hydrogen Peroxide: Competition between the Surface Area and Crystallinity of Nanoparticles, J. Am. Chem. Soc. 2007, 129, 35, 10929-10936. Retraktováno 17. 12. 2019.
[3] Kmentova et al., Significant enhancement of photoactivity in one-dimensional TiO2 nanorods modified by S-, N-, O-doped carbon nanosheets, Catalysis Today 2019, Volume 328, 15, Pages 111-117.