/TOMÁŠ fÜRST/
Hrajeme s ÚZISem takovou hru. Oni přijdou s nějakým nesmyslem. My na něj upozorníme. Tak oni přijdou s větším nesmyslem. My na něj zase upozorníme. A tak dál – pořád kolem dokola.
Tentokrát se ovšem ÚZIS zřejmě rozhodl definitivně rozhodnout hru ve svůj prospěch. Přišel totiž s nesmyslem, který už asi není čím přebít. Pro jistotu reprodukuji obrázek zde, kdyby náhodou z webu zmizel.
Dalo by se pochopit, kdyby byla v datech chyba směrem nahoru – to by znamenalo, že vyléčení jsou reportováni pozdě. Ovšem chyba směrem dolů – a to taková, že se počet nakažených dostane hluboko pod nulu – se vysvětluje obtížněji. Chybí nějací nakažení nebo přebývají nějací vyléčení? Obojí je docela zásadní problém.
Na druhou stranu lze údaje ÚZISu využít třeba při výuce matematiky na základních školách. Častým problémem bývá pro studenty první kontakt se zápornými čísly. Nač užívat stále stejné příklady s teploměrem. Stačí se podívat na stránky našich vrchních statistiků a zeptat se „Milé děti, kolik se musí zítra nakazit lidí, aby byli už všichni zdraví?“ Správná opověď je 1387.Na konci předchozího textu jsem se naivně ptal, co všechno je v datech ÚZISu špatně. Možná je lepší se ptát, jestli je v těch datech vůbec něco dobře.