/TOMÁŠ FÜRST/
Lékařská fakulta Ostravské univerzity kdysi vznikla jako „odštěpný závod“ Univerzity Palackého v Olomouci, což bývalo předmětem různých vášní ve zdejší i tamější lékařské obci, a dokonce i na tehdejší Akreditační komisi. To už je ale dávno a píšu to jen proto, abych vysvětlil, proč se o ostravskou fakultu my Olomoučáci stále zajímáme.
Nedávno prošla fakulta turbulentním obdobím volení a odvolávání děkana Arnošta Martínka, kdy při pohledu zvenčí osciloval počet úřadujících děkanů mezi čísly 0, 1 a 2. Vzhledem k současným událostem na naší Alma mater ovšem ironie není na místě. V roce 2020 Národní akreditační úřad překvapivě neudělil LFOU akreditaci a hrozilo, že fakulta buďto zanikne úplně či bude spojena s nějakou jinou vysokou školou. V dubnu 2021 si to ale úřad zase rozmyslel a akreditaci udělil na 5 let. Mezi hlavní výtky úřadu patřila nedostatečné zabezpečení výuky po stránce personální. Přeloženo z akademického ptydepe do češtiny – na fakultě nebylo dost titulovaných s dlouhým seznamem impaktovaných publikací.
A zde začíná příběh, o který bych se chtěl se čtenáři podělit. V rámci zvyšování odborné úrovně fakulty byla v roce 2020 požádána o spolupráci paní doktorka Hana Zelená. Hana Zelená pracuje na Zdravotním ústavu v Ostravě, který jako mikrobiologické centrum slouží několika ostravským nemocnicím. Hana Zelená je přední česká viroložka, která pravidelně publikuje v oboru infekčních nemocí, mikrobiologie, imunologie, virologie atd. a za jediný rok spolupráce s LFOU dedikovala fakultě 5 impaktovaných publikací. Plní tedy přesně tu roli, kterou NAÚ vyžadoval – významně posiluje odborné zázemí fakulty. Od tohoto semestru měla paní doktorka Zelená vyučovat předmět Mikrobiologie a Seminář z klinické mikrobiologie, a to v české i anglické verzi v pravidelné prezenční formě na týdenní bázi.
Pár týdnů před začátkem semestru se ale paní doktorka Zelená dozvěděla, že jí nebyla prodloužena smlouva a od 1. září s ní fakulta rozvazuje spolupráci. Dle mých informací za ni fakulta nemá plnohodnotnou náhradu a výuku hodlá řešit formou nepravidelných online přednášek ze zahraničí. Na fakultě po odchodu doktorky Zelené nepůsobí žádný virolog s přímou návazností na klinickou praxi. Dle mých informací vzbudil tento krok vedení LFOU na pracovišti údiv a dosti nesouhlasné reakce, a to nejen vzhledem k podstatným komplikacím, které to přinese ve výuce v tomto semestru.
Je tedy mimořádně zajímavé pokusit se zjistit, co nového děkana fakulty – známého českého epidemiologa Rastislava Maďara – k tomuto kroku vedlo. Paní doktorka Zelená mi sdělila, že jí informace o neprodloužení smlouvy přišla emailem a na její dotaz po důvodech tohoto kroku děkan nijak nereagoval. Učinil jsem tedy vlastní pokus a panu děkanovi jsem poslal email se zdvořilou žádostí o vysvětlení důvodů, které jej vedly k rozvázání spolupráce s doktorkou Zelenou. Žádnou odpověď jsem ale nedostal ani já.
Jeden důvod se samozřejmě nabízí. Pan děkan Maďar je součástí různorodého slepence více či méně vlivných lidí, kteří podporují chaotický komplex opatření, příkazů a zákazů, jež proudí z ministerstva zdravotnictví a úřadu vlády a které jsou často později soudy rušeny jako nezákonné. Paní doktorka Zelená naopak opatření a postupy vlády veřejně kritizuje a je členkou Zdravého fóra. Paní doktorka může být panu děkanovi trnem v oku, neboť má zcela nezpochybnitelnou odbornost, širokou neformální autoritu a publikační záznam, který předčí mnoho členů samozvaných poradních orgánů naší exekutivy.
Jistě ale existuje nějaké racionální a čestné vysvětlení personální politiky LFOU. Nikdo si přece nemůže myslet, že by volení zástupci akademické obce využívali moci jim svěřené k vyřizování účtů s názorovými protivníky.