/TOMÁŠ FÜRST/
Neuplyne měsíc, ve kterém by kolegové na CATRIN nevyrobili nějaký skandál. Jedním z posledních je letadlo jménem Varma. Níže nabízím stručného průvodce touto kauzou, která – jako mnohé předchozí – přinesla excelentům na CATRIN peníze, zbytku univerzity finanční škody a notnou dávku domácí i mezinárodní ostudy.
Kdo je Rajender Varma
Rajender Varma je dle svého profilu na ResearchGate (na Wikipedii překvapivě není) mezinárodní vědecký superman s H-indexem 126, člen elitního klubu Highly Cited Researchers a autor téměř tisícovky odborných publikací, které mají přes 60 tisíc citací. Je to velký podporovatel zelených a udržitelných strategií v chemii. V minulosti jej zaměstnávaly různé americké instituce (včetně slavné Environmental Protection Agency), v posledních letech „pracoval“ (viz níže) na CATRIN a po skandálu, který zde vytvořil, půjde buďto do důchodu nebo začne dedikovat své „výsledky“ nějaké jiné excelentní instituci, které tyto praktiky nevadí.
Jak souvisí Rajender Varma s olomouckou univerzitou?
Mistr Varma byl na UP zaměstnán na částečný úvazek již od roku 2014. V tomto roce ale nevykázal žádnou publikaci s olomouckou afiliací. V roce 2015 vykázal jednu jedinou, na které se podílel s několika dalšími olomouckými spoluautory. Mezi roky 2015 a 2018 začal přihlašovat své výsledky RCPTM, které tehdy bylo součástí Přírodovědecké fakulty. K raketovému růstu publikační aktivity kolegy Varmy došlo počínaje rokem 2019, viz graf níže, který je zkopírovaný z Web of Science, kde vznikl dotazem „author = VARMA RAJENDER“ AND „address = OLOMOUC“. Nutno poznamenat, že kolega Varma ví, kde naše starobylá univerzita sídlí, neboť ji v uplynulých letech skutečně několikrát navštívil.
Proč je publikační výkon kolegy Varmy tak zajímavý?
Protože Ministerstvo tělocviku platilo vysokým školám až do roku 2018 dle takzvaného „kafemlejnku“, tedy vzorečku, do kterého se na jedné straně nasypaly publikace a na druhé straně vypadly (nemalé) peníze daňových poplatníků. Do systému ovšem vstupovaly pouze publikace vydané do roku 2015, tedy za výsledky kolegy Varmy nedostala UP téměř nic. Od roku 2018 se ovšem přidělování RVO prostředků univerzitám začalo řídit – jako jiné kolabující systémy – pravidlem „všechno jako včera“. Podíly jednotlivých institucí byly víceméně zafixovány a jen se drobně upravovaly různé váhy (zájemce o podrobnosti odkazuji na kolegu Opatrného, který o tom ví úplně všechno).
Takže astronomický výkon Rajendera Varmy univerzitě nijak nepomohl?
Univerzitě nikoliv, zato velmi pomohl jednotce, na které Varma pracoval. Naše univerzita totiž finance, které dostane v rámci RVO od státu, dále přerozděluje. Přírodovědecká fakulta používá svou vlastní verzi „vnitřního kafemlejnku“. Ačkoliv tedy UP nedostala za Varmovy výsledky skoro žádné finance, v rámci vnitřního přerozdělování na PřF proudily miliony ročně na RCPTM, které Varma afilioval. Při oddělení CATRIN od naší fakulty pak tento výkon přispěl k odhadu částky, která se má odebrat z RVO Přírodovědecké fakulty a dát CATRIN. A kdyby na UP nadále platila metodika, kterou připravil bývalý prorektor Banáš, proudily by na CATRIN za výsledky jediného Varmy desítky miliónů. Zde je třeba hledat tajemství toho, proč začal mistr Varma od roku 2019 afiliovat obrovské množství prací nejprve RCPTM a posléze CATRIN. Došlo to tak daleko, že v roce 2021 tvořil výkon kolegy Varmy třetinu publikací CATRIN a v roce 2022 dokázal počet vykazovaných publikací ještě navýšit. Jedná se tedy o další kapitolu z učebnice, kterou CATRIN zná tak dobře – přerozdělit peníze, které na univerzitu přijdou zásluhou jiných, do své kapsy. Od letošního roku mají být v rámci metodiky dělení RVO na UP spuštěny další dva soutěžní moduly. Uvidíme, zda se do soutěže budou počítat i Varmovy publikace – tedy jestli chce vedení UP skutečně podporovat soutěž v disciplíně „nakup a vyhraj“.
Jak může někdo vykázat 100 publikací za rok?
Když se podíváte na autorské týmy, které za Varmovými publikacemi v letech 2020–2022 stojí, najdete vesměs indické či iránské kolektivy, které nemají s UP nic společného. Vsadím se, že většina Varmových spoluautorů by Olomouc nenašla na mapě (mnozí by možná nenašli ani Českou republiku). Velmi pravděpodobně se jedná o tzv. „vědecké papírny“ a „citační bratrstva“, o kterých velmi detailně píše Leonid Schneider například zde [1]. Ostatně byl to právě Leonid Schneider, který kauzu Varma dosti ostrým emailem adresovaným vedení UP uvedl do pohybu – když totéž říkali dříve a opakovaně prorektor Zdeněk Hradil či Karel Lemr starší, přešlo se to obligátním mlčením. Výše popsaná aktivita „vědeckých papíren“ patrně není nelegální z hlediska českých zákonů, každopádně je však daleko za hranou vědecké etiky a přímo popírá smysl vědy a výzkumu. Když navíc zadáte heslo Rajender Varma do databáze podezřelých vědeckých výsledků PubPeer (kde jsou mnozí excelenti z CATRIN jako doma), vypadne na vás 18 záznamů. Proklikáte-li je byť jen letmo, pochopíte, že takových „výsledků“ lze skutečně vyrobit libovolné množství.
Proč to funguje?
Představte si, že jste mladý začínající vědec ze zastrčeného kouta světa. Chcete dělat kariéru, ale články vám v dobrých časopisech neberou. Kdybyste ale měl spoluautora s hvězdným jménem, šlo by to jako po másle. Zkusíte jej tedy připsat a zdvořile se zeptat, zda by souhlasil. Zda jej bude pouze hřát pocit dobrého skutku nebo zda lze očekávat i nějaké hmatatelnější plnění od autora článku – to už nechme spekulovat jiné.
Proč to nikomu nevadí?
Ale prosím vás. Na UP jsme si přece dávno zvykli, že falšování výsledků, švindlování, podvodné vykazování výsledků, lhaní a mlžení je zcela normální, těší se podpoře vedení univerzity a setkává se s naprostou netečností obou kontrolních orgánů – Akademického senátu i Správní rady.
Post Scriptum
Dne 3. ledna se na Catrin sešlo kolegium ředitele. Vzhledem k datu předpokládám, že se řešilo něco mimořádně urgentního. Dle předchozích zkušeností s tímto orgánem se můžeme domnívat, že kolegium ředitele hledalo koberec dostatečně velký na to, aby se pod něj vešel i tento skandál. Jestli se to kapitánům české vědy podařilo, bude jasné, až se jejich výtvor objeví na UPShare. Jedno je však jisté už dnes – na rektorátě se koberec líbit bude.
—————-
[1] Kolega Schneider se o dění na naší univerzitě zajímá už dlouho, vřele doporučuju k přečtení jeho text Extraordinary results of the Olomouc Nano-con, který je sice již z léta roku 2020, ale už tehdy se v něm objevují citace hned čtyř Varmových článků!