/TOMÁŠ OPATRNÝ/
O tom, že v pátek 30. září 2022 proběhla v pracovně rektora tajuplná schůzka, jejímž hlavním výsledkem bylo to, že hned po víkendu v pondělí ráno 3. října předal rektor Procházka děkanovi PřF Kubalovi výpověď, čtenáři dŽurnálu vědí. Je to pojednáno zejména zde, zde, zde, zde a zde. O věci referoval i oficiální univerzitní Žurnál zde a zde („Nemohl jsem konat jinak, říká k výpovědi děkana PřF rektor UP Martin Procházka”). Poté však někdo rektorovi vysvětlil, že rektor takto výpověď děkanovi dát nemůže a rektor výpověď stáhl. Dva pracovníci univerzity, které rektor na základě páteční schůzky poslal na neplacené volno, byli povoláni zpět; rektor zkusil podat návrh na odvolání děkana podle vysokoškolského zákona, to však také vyšumělo.
Co se vlastně na schůzce odehrálo? Pokusil se to zjistit Tomáš Fürst, který podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o zápis ze schůzky. Ten najdete u jeho článku zde. Ze zápisu se dozvíme, že se schůzky u pana rektora účastnili ještě prorektorka Papoušková, kvestorka, kancléř, doktor Kratochvíl z FF (šéf tamní odborové organizace) a pověřený ředitel Catrin doc. Banáš. Zápis je však z naprosté většiny textu začerněný, takže jména dalších účastníků v něm k dispozici nejsou. Z jiných zdrojů (zejména zápis z AS UP) se však dozvídáme, že tam byl prof. Radek Zbořil, docent Tomáš Lebeda a doktor Jakub Navařík. Ti se však rozhodli zůstat inkognito a rektorovi nedovolili v poskytnutém zápise uvést ani svá jména ani to, co tam říkali. Pro pochopení toho, jak naše univerzita funguje a z jakých pohnutek koná její rektor, je potřebné, aby o tom veřejnost informace měla. Tomáš Fürst se tedy odvolal s tím, že chce plný zápis a čekal, jak o odvolání rozhodne příslušný úřad, v tomto případě Úřad na ochranu osobních údajů.
Záludnosti s odvoláním
Zde si dovolím odbočku s tím, že následující text může být užitečnou zkušeností pro ty, kteří žádají o informace podle stošestky. Odvolací orgán má na rozhodnutí 15 dnů s tím, že lhůtu nelze prodloužit. Po marném uplynutí a nějakém týdnu na rezervu se Tomáš ozval na ÚOOÚ s dotazem, jak to s jeho odvoláním vypadá. Obdržená odpověď je pro nás velkým zdrojem poučení: odvolání nebylo formálně v pořádku, takže se jím úřad nezabýval. O co šlo? Zatímco žádost o informaci lze poslat běžným e-mailem na podatelnu, s odvoláním je to trochu jiné. Protože formality odvolání stošestka nespecifikuje, jede to v režimu „podání” podle správního řádu. Podání se pak musí dát na papíře s ručním podpisem, nebo elektronicky s elektronickým podpisem. Tomáš sice mail odeslal tam, kam měl (na podatelnu UP) a univerzita jeho odvolání řádně a včas předala na ÚOOÚ, úřad ale využil záminky chybějícího elektronického podpisu a Tomášovo odvolání skončilo pod stolem. Ve stejnou dobu jsem udělal stejnou chybu se svým podáním a dopadl jsem stejně.
Žádáme znovu…
Věc jsme ale nevzdali, o informace jsme požádali znovu. O zápis z tajuplné páteční schůzky jsem požádal já a dostal stejně začerněný materiál jako Tomáš. Napsal jsem odvolání, vytiskl, podepsal a odnesl na podatelnu.
Argumenty mého odvolání jsou následující:
1. Ve zdůvodnění podepsané rektorem se píše, že poskytnutím jmen účastníků schůzky by mohlo být narušeno jejich soukromí. Rektor by však měl v takovýchto věcech postupovat konzistentně. Jen o několik dní dříve mi poskytl informaci, o kterou jsem žádal, v níž však byla (nad rámec mé žádosti) uvedena konkrétní jména řady osob. Žádal jsem o zápis ze škodní komise, ve kterém se řešila ztráta přístroje v hodnotě cca 3 mil. Kč. Dostal jsem kompletní zápis z jednání komise, v němž se jedná i o řadě dalších věcí, které mne ale nezajímaly: objevuje se zde jméno osoby, která nemohla uskutečnit již zaplacenou pracovní cestu z důvodu náhlé zdravotní příhody a hospitalizace, jméno osoby, která musela zaplatit v zahraničí pokutu za překročení povolené rychlosti, nebo jméno studentky, která způsobila při výjezdu z garáže svou nepozorností škodu na vratech. Pokud pan rektor nemá problém poskytovat takovéto jmenovité informace o osobách, aniž by se zajímal
o jejich souhlas s případným poskytnutím, neměl by mít též problém s poskytnutím jmen osob, které se v pracovní době zúčastnily oficiálního jednání v pracovně rektora.
2. Existuje značný veřejný zájem na tom, aby bylo jasné, kdo se tohoto jednání zúčastnil a jak tam vystupoval. Na základě této schůzky došlo k tomu, že rektor dal děkanovi PřF výpověď (což pak na univerzitních stránkách komentoval slovy, že nemohl konat jinak), kterou po několika týdnech stáhl. Dva pracovníky univerzity poslal na neplacené volno (viz poskytnutý text zápisu: „Kvestorka UP shrnuje konkrétní aktuální kroky… po ukončení jednání bude vše obratem řešeno… s oběma bude uzavřena smlouva o poskytnutí neplaceného volna.”), což po několika dnech zrušil a oba pracovníci se vrátili do svých funkcí. Situace na UP byla pak značně destabilizovaná, řešilo se odvolání děkana a senát hlasoval i o návrhu na odvolání rektora. (Nakonec jedinou odvolanou osobou zůstal prorektor, který s vlastním obsahem schůzky nemá nic společného, ale na schůzích vedení univerzity poté rektora za jeho postup kritizoval.) Existují značné pochybnosti o faktické stránce věci – rektor vystupuje, jakoby se teprve nyní dozvěděl o tom, že děkan používá e-mailovou korespondenci jednoho z účastníků jednání jako důkazní materiál v soudním sporu vedeném proti univerzitě (dotyčný požaduje po univerzitě částky v řádu milionů korun), přitom o této věci byl rektor děkanem informován krátce po svém nástupu do funkce. Přesný obsah zápisu ze schůzky by mohl vnést světlo na to, do jaké míry mohl být rektor účastníky schůzky vydírán a do jaké míry může být nadále vydíratelný.
3. Mezi účastníky schůzky jsou osoby veřejně činné: mimo jiné např. člen Rady města Přerov, který o své účasti na jednání informoval mj. prostřednictvím textu na univerzitní platformě UP Reflexe (https://www.zurnal.upol.cz/nc/reflexe/zprava-int/clanek/o-tajemnem-setkani-iluminatu-billa- gatese-a-astara-serana/ ), kde obsah schůzky bagatelizuje a o věci píše v žertovném tónu („…pravé a nefalšované spiknutí kosmických rozměrů, minimálně spolčením Iluminátů, Billa Gatese a Aštara Šerana”), nebo člen univerzitního senátu (a nyní nově pracovník Kanceláře prezidenta republikyna významné vedoucí pozici), který o věci informoval na zasedání univerzitního senátu (viz zápis https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubDAO%2FZapis%20AS%20UP_2022-10-19.pdf ). Dalším účastníkem byl profesor, který působil ve významné řídicí pozici pracoviště hospodařícího
s veřejnými prostředky v řádu desítek či stovek milionů korun. U takovýchto osob dle mého názoru jasně převažuje veřejný zájem na informace o jejich jednání nad případnou ochranou soukromí mnohem více než u studentky, která pouhou neopatrností nabourala vrata. Případné chráněné „projevy osobní povahy” mohli dotyční konat jindy než v pracovní době v pracovně rektora na schůzce s tak dramatickými dopady na chod univerzity. Domnívám se, že zejména u takovýchto osob má veřejnost právo ověřovat si shodu mezi tím, co tvrdí a tím, jak ve skutečnosti konají.
4. Není rozumné argumentovat tím, že by poskytnutím jmen účastníků došlo k zásahu do jejich soukromí, protože jejich jména již zazněla na zasedání akademického senátu UP, které bylo veřejně přístupné a bylo též streamováno.
5. Je velmi nepravděpodobné, aby celé dlouhé začerněné pasáže obsahovaly „projevy osobní povahy”: s projevy osobní povahy se zpravidla nechodí za účasti univerzitních funkcionářů do pracovny rektora a nedělá se z nich oficiální zápis.
Úřad nekoná
Poté, co uplynula lhůta univerzity pro odeslání na ÚOOÚ i lhůta pro rozhodnutí ze strany úřadu, jsem svou datovou schránku prohlížel marně. Žádná odpověď.
Zeptal jsem se na UP, zda mé odvolání řádně odeslali: ano, dokonce s týdenním předstihem před vypršením lhůty. Napsal jsem na ÚOOÚ (cca dva týdny po jejich termínu). Odpověděli mi, že se tím zabývají a zanedlouho mi odpoví. Další dva týdny se nic nedělo. Napsal jsem jim znovu – tentokrát stížnost na nečinnost. Dostal jsem z úřadu potvrzení, že podání dostali, ale opět se nic nedělo. Protože ÚOOÚ je nezávislý úřad, který nad sebou nemá žádné ministerstvo, kontaktoval jsem svého zákonodárce. Teprve poté, co pan senátor MUDr. Kantor zvedl telefon a na úřad zavolal (díky Lumíre!), přišlo mi z ÚOOÚ jejich rozhodnutí, které najdete v příloze.
Na jedenácti stránkách se dočteme, že se rozhodnutí univerzity neposkytnout informace jakožto nepřezkoumatelné „ruší a věc- se vrací k novému projednání”.
Jaké bude pokračování?
Zda mi mají či nemají vydat celý zápis, se ÚOOÚ po více než měsíční prodlevě, nevymáčkl, ale míček už je na straně rektora. Pošle už konečně kompletní zápis? Nebo se chlapácky odhodlá k poskytování jmen pouze u studentky, která nabourala vrata a jiných nešťastníků, ale před poradcem prezidenta nebo městským radním se bude krčit, aby náhodou nepřešlápl? Zanedlouho uvidíme…