Proč zrušili přednášku nobelisty?

/TOMÁŠ OPATRNÝ/

Na univerzitním webu se objevila zpráva oznamující zrušení chystané přednášky nobelisty Gregga Semenzy. Rektor věc bez bližšího vysvětlení komentuje poněkud záhadným způsobem: „postup několika kritiků z řad akademické obce, kteří s jeho vystoupením na univerzitní půdě nesouhlasili, se neslučuje se standardními postupy Univerzity Palackého”. Jakých kritiků? Jaký postup? Byť se tyto otázky již týden diskutují na univerzitní Reflexi, ani rektor ani organizátoři bližší vysvětlení neposkytli. Nezbývá mi tedy, než spekulovat.

Osobně nevím o žádných kriticích, kteří by nesouhlasili s chystanou přednáškou. Snad by se mohl brát v potaz nedávný článek Tomáše Fürsta v dŽurnálu poukazující na množství Semenzových publikací obsahujících problematické obrázky vedoucí v řadě případů k retrakcím. Co se tedy mohlo odehrát? 

Přečetl si Semenza Fürstův článek, pochopil jej, urazil se a na základě toho se rozhodl přednášku zrušit? Že by byl dŽurnál až tak čteným médiem, že si dal někdo tu práci dát jej do překladače a brát jej v potaz, jako by šlo o oficiální vyjádření z vedení univerzity? A že by se hostující nobelista nechal rozhodit kritickým textem v domorodém jazyce? Přijde mi to velmi nepravděpodobné.


Přečetli si Fürstův článek organizátoři, řekli Semenzovi, že o něm jeden místní odborný asistent píše nelichotivě a na základě toho se Semenza urazil? Proč by to dělali, aniž by jej ujistili, že to nic nemění na tom, že po jeho přednášce nadále lační mnoho vědychtivých posluchačů?

A nebo se sami organizátoři zalekli poslední věty ve Fürstově textu „Všichni se přijďte podívat, kam až to můžeme na naší univerzitě dotáhnout, když si budeme tým domácích borců na CATRIN nadále hýčkat tak, jako doposud.” Zděsili se snad, že se na přednášku dostaví davy rebelů a udělají tam nějaký kravál, takže ctihodnému nobelistovi akci sami raději rozmluvili?

Mezitím se po chodbách šíří šuškanda – kdosi z nepřejícníků prý Semenzovi volal a na základě tohoto hovoru s tím Semenza seknul. Kdosi říkal, že kdosi říkal, že prý slyšel, že se tam chystá nějaká demonstrace! Moc si to nedovedu představit. Na UP šli lidé demonstrovat, když jim vedení chtělo vzít přístroje. Nebo když chtěli větší výplaty. Ale že by se někdo zvedl a šel demonstrovat kvůli překopírovaným obrázkům z nějakého cizího článku?

Protože není k dispozici žádné relevantní vysvětlení ze strany organizátorů, zkusím si představit, co bych dělal na jejich místě. Sám řečník je silná osobnost, s nějakými dotěrnými dotazy z publika by si jistě hravě poradil. Organizátoři byli na své domácí půdě, se svým publikem. Pokud by se tam vyskytl nějaký vetřelec dělající nežádoucí rozruch, bez problému by jej mohli vykázat do patřičných mezí a zjednat si pořádek. Pokud by měl prof. Semenza z nějakého důvodu pochyby, co se tam bude dít, organizátoři jej měli dostatečně zřetelně ujistit, že mají vše pod kontrolou. Vidím tam i roli rektora, který měl hostu přesvědčivě vysvětlit, že univerzita o jeho přednášku stojí, že se na jeho návštěvu těší, a upřesnit, co je a co není stanoviskem univerzity. Pokusil se o to vůbec?

Osobně považuji zrušení té přednášky za nešťastné. Chystal jsem se tam a je možné, že bych tam i nějaký dotaz položil. I nobelisté jsou lidé z masa a kostí a dělají chyby. Přišla by tam řeč na ty obrázky v retrahovaných publikacích? Nevěřím, že by si host s dotazy v tomto směru neporadil. Nic by nezkazil, kdyby odpovídal napřímo. Lidé pracující ve výzkumu jsou často pod velkým tlakem a leckdo podlehne. Ne na každého spolupracovníka se můžete spolehnout, že za něj dáte ruku do ohně. Tyhle věci se rozebíraly i jinde, jistě čelil dotazům i z časopisu Nature, který těm retrakcím věnoval pozornost. Co by dnes dělal jinak než tehdy? Co by na systému fungování vědy změnil, aby to fungovalo lépe? Jak se mají vědci chovat, aby si zasloužili důvěru společnosti? Co by doporučil mladým výzkumníkům, kteří chtějí taky získat
Nobelovu cenu ale rádi by se vyhnuli takovéto šlamastyce? Taková diskuse by mohla mít pozitivnější dopad na univerzitu, než jen adorační představení, na kterém bude publiku dovoleno v němém úžasu shlédnout živého nobelistu s pár zdvořilostními otázkami na závěr.


Po odeslání tohoto textu redakci se na univerzitních stránkách objevil text prof. Indráka, který se věnuje stejné záležitosti, přičemž jak píše, ani jemu nejsou známé důvody a okolnosti zrušení přednášky.