I. Slavné moravské ohňostroje
/JIŘÍ FIALA/ Nový rok 2024 se blíží a s ním i silvestrovské či novoroční ohňostroje pořádané obecními radami. Loňský olomoucký ohňostroj byl vypálen 1. ledna 2023 v 18 hodin v areálu Korunní pevnůstky, přičemž náklady na tuto podívanou neměly přesáhnout 100 000 Kč, doslova a do písmene „vyhozených do luftu“. [1] Vzhledem k tomu, že se tímto ohňostrojem probudili ze zimního spánku zde sídlící netopýři, a enviromentalisté tuze brblají, že ohňostroje a vůbec „zábavná pyrotechnika“ kazí ovzduší a děsí zvěř divokou i zdomácnělou, [2] našlo se pro vypálení olomouckého ohňostroje o půlnoci 31. prosince 2023 jiné místo – parkoviště u Galerie Šantovka. [3] Magistrátní ohňostroj prý být musí, neboť by jinak privátní ohňostroje a petardy o to více zaneřádily Horní náměstí. „Populus Olomucensis“ (lid olomoucký) si zkrátka žádá své „circenses“ (hry), i kdyby na „panis“ (chléb) nebylo!
I ohňostroje, počiny vpravdě efemérní, mají své dějiny. Pomineme jejich vznik v Číně související s vynálezem střelného prachu v 9. století, jakož i jejich další historický vývoj, a připomeneme nejprve olomoucký ohňostroj, jenž svým provedením i přítomným publikem nebude nikdy překonán. Tento velkolepý ohňostroj byl odpálen u příležitosti velkých císařských manévrů v Olomouci a jejím nejbližším okolí za večera 26. září 1853. O jeho přípravu a brilantní průběh se postaral vídeňský dvorní ohňostrůjce Anton Stuver, jenž si předsevzal znázornit vzájemné ostřelování fortu (pevnůstky) a válečné lodi (tzn. její rozměrné makety). Ohňostroji přihlíželi mj. dva monarchové – třiadvacetiletý rakouský císař František Josef I. a jeho tehdejší spojenec, sedmapadesátiletý car Ruské říše Mikuláš I. Pavlovič. [4]
Hlavně v 18. století bývaly ohňostroje obvyklou součástí festivit nejen světských, ale i církevních, přičemž vyobrazení a popisy zvlášť okázalých ohňostrojů jsou obsaženy v příležitostných tiscích. Pompézně byly slaveny korunovace dvou milostných obrazů Panny Marie v Olomouci a v Brně. Nejprve se dne 8. září 1732 připomínalo sto let od vzniku poutního chrámu Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. Večer po ukončení bohoslužeb se před chrámem rozzářil „oheň kunstovný“, tedy ohňostroj, jehož vyobrazení se dochovalo ve spise Enthronisticum parthenium, sive gloria et honor neo-inauguratae augustissimae coelorum reginae Mariae in thaumaturga effigie sua… (Panenská intronizace neboli Čest a sláva nově inaugurované nejvznešenější královny nebes Marie ve svém divotvorném vyobrazení…), vydaném roku 1733. [5] Korunovace svatokopeckého kamenného reliéfu Panny Marie s Děťátkem se uskutečnila 21. září téhož roku, dvě zlaté korunky přivezl osobně z Říma jeho „coronator“ – olomoucký biskup kardinál Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu. Dne 10. května 1736 byl týmž olomouckým biskupem okrášlen dvěma korunkami, zhotovenými z ryzího zlata a ozdobenými drahokamy, obraz Černé Madony, umístěný v kostele Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše při augustiniánském klášteru v Brně. Během osmidenních slavností byly odpáleny dva ohňostroje, přičemž závěr druhého z nich tvořily rozličné světelné evoluce a efekty: „Také v tomto ohňostroji vystupuje do popředí role symbolů – jak těch vztahujících se k Panně Marii (například hořící srdce či modré konvalinky), tak těch, které měly vztah k městu Brnu a Moravě (anděl letící s bílým a červeným ohněm, připomínajícím barvy z městského znaku).“ [6]
Ze světských barokních ohňostrojů na Moravě se největší pozornosti historiků dostalo ohňostroji vypálenému v Brně v souvislosti se sňatkem římského a uherského krále Josefa I. Habsburského (od 5. května 1705 římského císaře) s princeznou Wilhelminou Amalií Brunšvicko-lüneburskou, uzavřenému ve Vídni 24. února 1699. Téhož dne večer mohli Brňané obdivovat skvostný ohňostroj, vyobrazený a popsaný v tisku, jenž téhož roku vydal zdejší tiskař Franz Ignaz Sinapi. „Z mědirytu J. C. Laidiga a I. I. Dechaua je zřetelně patrné, jaký význam byl přikládán symbolickým aspektům ohňostroje. Na grafice najdeme totiž nejen výše zmíněné ohňostrojné efekty a slavnostní nápisy, ale také znaky, reflektující rodový původ snoubenců či magické číselné vyjádření jejich jmen podle židovské kabaly.“ [7]
Dotyčný královský sňatek oslavili 24. února 1699 též olomoučtí jezuité, nikoli však ohňostrojem, ale monumentální, 17 m vysokou, 13 m širokou a honosně dekorovanou slavobránou před jižním arkádovým křídlem renesanční budovy jejich škol – šestitřídního latinského gymnázia a dvou fakult, filozofické a teologické (tento objekt zanikl během výstavby barokní školní budovy, dokončené v roce 1708). Efemérní oslavná architektura, popsaná v dobovém tisku pod názvem Trophaeum geminum, geminatae laetitiae argumentum (Dvojí triumf, důvod k dvojnásobné radosti) a vyobrazená na samostatné rozměrné rytině, vzdávala dík nebesům za uzavření Karlovického míru dne 26. ledna 1699, jenž následoval po drtivé porážce Osmanské říše císařským vojevůdcem Evženem Savojským v bitvě u Zenty 11. září 1697. [8]
[1] https://novinykraje.cz/olomoucky/2022/12/27/novorocni-ohnostroj-letos-v-olomouci-na-novem-miste/
[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ohnostroje-skodi-zdravi-mnoha-ceskym-mestum-to-ani-letos-nevadi-222109
[3] https://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/ohnostroj-olomouc-silvestr-2023.html
[4] Illustrirte Zeitung, XXI. Band, No 539, 29. October 1853, s. 277.
[5] Elektronické faksimile spisu je dostupné zde: https://books.google.cz/books?id=w85JAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false
[6] Košťál, P.: Planoucí láska aneb ohlédnutí za brněnskými ohňostroji doby barokní. In: Forum Brunense 2013, Sborník prací Muzea města Brna, Brno 2013, s. 18.
[7] Tamtéž, s. 17. Viz rovněž Deutsch, M.: Slavobrána a slavnostní ohňostroj v Brně u příležitosti sňatku Josefa I. s Amálií Vilemínou v roce 1699. In: Opuscula historiae artium 68, 2019, s. 56–67. – Kindl, M.: Fires of Joy and Anticipation. Wedding Firework Displays of the Central European Habsburgs in the Second Half of the 17th Century. Opera historica: časopis pro dějiny raného novověku, roč. 23, č. 2 (2022), s. 279–282.
[8] Viz Dolejší, K.: Dvojí Triumf. Slavobrána olomouckých jezuitů z roku 1699. In: Opuscula historiae artium 65, 2016, s. 34–55. – Senta (srbsky Сента nebo Senta), maďarsky Zenta, je město na břehu řeky Tisy v autonomní oblasti Vojvodina v Srbsku.
Ohňostroj odpálený ve vojenském táboře u Olomouce večer 26. září 1853. Novinová ilustrace (xylografie), zdroj: viz pozn. [3].
Ohňostroj odpálený na Svatém Kopečku u Olomouce večer 8. září 1732. Dobová mědirytina, zdroj: viz pozn. [4].