/JIŘÍ FIALA/
S potěšením zjišťuji, že nejen humanitní vědci, ale i přírodovědci ovládají terminologii naratologie, tj. odvětví literární teorie, jež se zabývá způsoby vytváření fabulí, tj. sledů vyprávěných událostí, a to literárních – orálních či psaných, filmových, komiksových, počítačových her apod. Prozatímní ředitel CATRIN doc. Mgr. Pavel Banáš, Ph.D., dokonce obohatil termín narativ (příběh, jakýkoli popis souvisejících událostí nebo zážitků faktických či fiktivních) o následující specifikace – a) narativ orientovaný na majetek a b) narativ orientovaný na lidi (obvykle ovšem jde obé ruku v ruce). V průběhu zasedání Akademického senátu UP dne 13. března 2024 se vyskytly literární tropy (což je termín literárně teoretický), konotované s medicínou. Dočítám se totiž ve zpravodajství o tomto zasedání v Žurnálu online: „V diskuzi vystoupili i další členové akademické obce, například děkan FTK Michal Šafář nebo děkan LF Milan Kolář, který jako lékař přirovnal současnou situaci ke krvácející ráně. ,Univerzita krvácí a nemůžeme se tvářit, že ta rána tady není,‘ uvedl a vyzval senátory, aby neprodlužovali současný stav a rozhodli.“ [1] Pokud si vzpomínám, prof. MUDr. Milan Kovář, Ph.D., hovořil ještě o jizvě a jejím odstranění operačními postupy plastické chirurgie – mohl ještě podotknout, že ke kýženému stavu by poté přispěly postupy estetické medicíny. Není to ovšem přirovnání nikterak nové. Byl jsem svědkem vystoupení prof. MUDr. Jaromíra Hrbka, DrSc., člena korespondenta Československé akademie věd, [2] v aule Filozofické fakulty UP v září 1972, kdy ve své filipice proti pravicovým oportunistům a revizionistům na UP prohlásil, že jsou jako rakovinné buňky a je nutno je z UP – stejně jako to činí chirurg s maligními tumory – odstranit, aby nedošlo k jejich metastázám.
Děkan Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci doc. RNDr. Martin Kubala, Ph.D., prezentoval během senátního zasedání trefné podobenství (exemplum či parabolu, žánr založený na principu analogie), jež vzbudilo souhlasný smích v aule Právnické fakulty UP v Olomouci. Abych tomuto podobenství zajistil autenticitu, obrátil jsem se na jeho autora s žádostí o jeho poskytnutí in extenso neboli en bloc. Sdělil mi laskavě toto: „CATRIN tvrdí, že naši studenti nejsou nijak omezováni, jelikož nám nabízí, že když budou naši studenti něco potřebovat, tak přece mohou přinést vzorky a excelenti jim to milerádi změří. To ale nepovažujeme za žádné dobrodiní. A vysvětloval jsem to příkladem: Když by někdo navrhoval, aby medici byli vzděláváni tak, že přivezou pacienta před dveře chirurgického sálu, kde jej nějaký specialista odoperuje a pak si student pacienta u dveří zase vyzvedne, bylo by takové vzdělávání považováno za hloupost a málokdo by stál o péči další generace lékařů. No a obdobně hloupé to je, pokud někdo takto chce vychovávat budoucí fyziky či chemiky.“
Dalšího podobenství se dopustila senátorka AS UP v Olomouci JUDr. Klára Hamuľáková, PhD., odborná asistentka katedry soukromého práva a civilního procesu Právnické fakulty UP v Olomouci. S odvoláním na svou znalost rozvodových kauz sporných i nesporných prohlásila, že Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci a CATRIN jsou jako dvě strany sporného rozvodu a soud, tedy v tomto případě rektor UP v Olomouci, musí vynést závěrečné rozhodnutí. Toto právnické exemplum komentoval prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc., zástupce vedoucího katedry optiky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, v UP reflexi 13. března 2024 následovně: „S němým úžasem jsem sledoval jednání senátu. Příměr se soudcem a rozvodem je bohužel pravda, jen to připomíná situaci, kdy soudce je příbuzný jedné ze stran. Nechuť rektora řešit cokoliv, co by se dotklo CATRIN, je naprosto zřejmá, slíbí ale cokoliv.“ [3]
Také textologie (textová kritika – zkoumání různých verzí/variant textu za účelem kritické edice textu, odstranění z textu lapsů faktických a ortografických, prokázání zásahů cenzury apod.) přišla ke cti, když bylo zjištěno, že předložený návrh vypořádání se Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a CATRIN není nový text reflektující tzv. Horáčkovu zprávu, nýbrž „je zjevně recyklátem již jednou odmítnutého zcela dysfunkčního návrhu ze září 2022“, [4] tedy nikoli archetypem či urtextem (nejstarším dochovaným textem). Jako příklady literárních urtextů lze uvést ranou verzi veršované tragédie německého básníka a dramatika Johanna Wolfganga von Goethe (1749–1832) Faust (jako celek prvně publikované roku 1832), nazývanou Urfaust, jež vznikla mezi léty 1772–1775. Český spisovatel Jiří Kratochvil (nar. 1940) napsal v roce 1987 ineditní Medvědí román, vydaný jako samizdat, na nějž navázal roku 1999 románem Urmedvěd – podle Jiřího Trpky tak vznikla „postmoderní fikce a destabilizace metanarativu“. [5] Neméně potřebná je atribuce textu anonymních nebo podepsaných autorskými zkratkami, šiframi, kryptonymy či pseudonymy. Vyskytují se autorství dubiózní, jak je tomu např. v případě Slezských písní Petra Bezruče (1867–1958); též se zjišťuje, zda si autor vybudoval autorskou dílnu a využíval v ní námezdní práce zpravidla anonymních spoluautorů, tzv. ghostwriterů, jak činil např. francouzský romanopisec a dramatik Alexandre Dumas st. (1802–1870). To je případ i výše zmiňovaného návrhu, zmetkovitého produktu rektorátních ghostwriterů, jenž pohoršil jak reprezentanty Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, tak reprezentanty CATRIN, byť z odlišných příčin.
A konečně bylo během zasedání AS UP v Olomouci 13. března 2024 odkazováno na knihu knih – Bibli svatou, a sice na pasáž z 3. knihy Královská Starého zákona, 16–28: Šalomounův soud – Šalomoun udiví všechen lid moudrým rozhodnutím sporu dvou žen o dítě. [6] Při této aluzi ale nebylo jasné, kdo či co se nachází v rolích dotyčných dvou matek nevěstek (jejichž profese zmíněna nebyla) a kdo či co je obsazen do rolí dítěte svou matkou zalehnutého a dítěte živého, jež král Šalomoun chtěl nechat rozseknout ve dví. O intertextuální využití onoho biblického narativu se jedná v debatě třináctiletého amerického bělocha Huckleberryho (Hucka) Finna a uprchlého černého otroka Jima, postav románu Marka Twaina (1835–1910) Dobrodružství Huckleberryho Finna (XIV. kapitola); prvně tento román vyšel v roce 1884. [7] Nyní je vyřazován ze školních a veřejných knihoven v USA kvůli „rasistickému ději“. V jeho nových vydáních se zejména aplikuje editorský postup nazývaný substituce (nahrazování hrubých výrazů společensky přijatelnějšími – substituuje se tak např. výraz „negr“, v originále „nigger“, v současné američtině citovaný jako „N-word“, výrazem „otrok“. Dále se uplatňují kastrace a expurgace (vypouštění hrubých výrazů nebo celých pasáží textu), výsledkem je pak „editio castrata“, popř. „editio expurgata“. Ale už v roce 1955 se americká televizní stanice CBS pokusila vyhnout kontroverznímu materiálu v televizní adaptaci Twainova románu tak, že „vykastrovala“ všechny zmínky o otroctví, a dokonce i postavu Jima. [8]
Doufám tedy, že i v dalších narativech či vůbec komunikátech, jež přibudou v korpusu textů na téma boje za životní zájmy Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci, se k jejich stylistickému ozvláštnění vyskytnou tropy (jsou to zejm. metafora – přenesení významu na základě vnější skutečnosti, metonymie – přenesení významu na základě vnitřní souvislosti, personifikace, přirovnání, epiteton – básnický přívlastek, oxymóron – protimluv a ironie), figury (jsou to zejm. aliterace – opakování stejných hlásek na začátcích slov, anafora – opakování slov na začátku sdělení, epifora – opakování slov na konci sdělení, epizeuxis – opakování slov v jedné větě sdělení, inverze – změněný slovosled, řečnická otázka – otázka, na níž nečekáme odpověď, eufemismus – přikrášlení, dysfemismus – zhrubění a elipsa – vypouštění slov, která si lze domyslet), jakož i podobenství (paraboly, exempla). Přirozená inteligence reprezentantů těchto institucí a v již blízkém budoucnu plně mobilizovaná umělá inteligence by pak měly sáhnout též po dalších literárních aluzích a výše zmíněných postupech textologických a editorských.
[1] https://www.zurnal.upol.cz/nc/zprava/clanek/as-up-neschvalil-navrh-rektora-na-vyporadani-mezi-prf-a-catrin/
[2] O prof. MUDr. Jaromíru Hrbkovi, DrSc., viz zde: Urbášek, Pavel: Jaromír Hrbek – rektor „monarcha“ [online]. upol.cz [cit. 2012-09-25].
[3] https://www.zurnal.upol.cz/nc/reflexe/zprava-int/clanek/historie-vyzkumnych-center-na-up-od-vavpi-az-po-catrin/#comments-11573
[4] https://www.prf.upol.cz/nc/zprava/clanek/as-prf-up-vyzval-rektora-aby-stahl-navrh-na-vyporadani-s-catrin/
[5] Trpka, Jiří: Postmoderní fikce a destabilizace metanarativu. Česká literatura 2009, roč. 57, č. 1, s. 54–67.
[6] ] https://www.bibleserver.com/BKR.CEP/1.%20Kr%C3%A1lovsk%C3%A13
[7] Originál Twainova románu je dostupný zde: https://babel.hathitrust.org/cgi/pt?id=uc2.ark:/13960/t3cz3334b&seq=118&q1=Solomon. – Český překlad je dostupný zde: https://www.cesky-jazyk.cz/citanka/mark-twain/dobrodruzstvi-huckleberryho-finna-7.html#axzz8UYvFjmfd
[8] https://en.wikipedia.org/wiki/Adventures_of_Huckleberry_Finn