/TOMÁŠ OPATRNÝ/
Na univerzitním webu visí od 10. prosince toto sdělení: „Univerzita Palackého v Olomouci se omlouvá absolventce Mgr. B. D. za vydání nezákonného rozhodnutí, kterým byla vyslovena neplatnost vykonání součásti státní závěrečné zkoušky této absolventky.” Přišlo mi to velmi zvláštní: pokud bych chtěl, aby se mi někdo veřejně omluvil, velmi bych stál o to, aby v omluvě stálo pěkně celé mé jméno. K čemu je někomu anonymizovaná omluva? Navíc teď může kdejaká Blažena Drzá, kterou vyhodili od státnic a někdo se jí za to poškleboval, tvrdit, že to celé bylo jinak, že jí ty státnice nakonec uznali a univerzita se jí ještě omluvila.
Pověz mi, sluchátko…
Ze zvědavosti jsem podle stošestky požádal o informaci, na základě čeho se univerzita takto omlouvá, a dostal rozsudek, který přikládám. Najdeme v něm příběh studentky, která šla ke státnicím se sluchátkem v uchu, vytaženou otázku nahlas přečetla a pak poslouchala, jak jí přítel na telefonu diktuje odpovědi. Z přítele se ale po čase stal hostilní ex, který tuto věc naprášil a doložil zvukovou nahrávkou telefonátu. Na základě tohoto podnětu tehdejší rektor Miller jmenoval přezkumnou komisi, která shledala nahrávku autentickou (což dosvědčil i člen zkušební komise), došla k závěru, že šlo o úmyslné a cílené jednání ze strany studentky a doporučila odebrání diplomu.
Řízení o vyslovení neplatnosti části státní závěrečné zkoušky bylo ale nakonec zastaveno: bývalá studentka práv a později pracovnice Ministerstva spravedlnosti věc napadla soudně, přičemž Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se nepodařilo prokázat soustavné a opakované jednání, takže nebyly naplněny podmínky k odebrání titulu. Magistra B. D. tedy zůstala magistrou.
Velká újma
U toho ale nezůstalo. Paní magistra, které hrozilo nezákonné odebrání titulu, totiž utrpěla velkou újmu, kterou by si ráda nechala kompenzovat. Byla jí způsobena majetková škoda ve výši dvakrát 7 260 Kč za právní pomoc advokáta JUDr. Tomáše Sokola a poté 8 067 Kč za právní pomoc JUDr. Borise Vršinského, coby „nutná oprava nekvalitní žaloby od předchozího zástupce”. Následovaly další právní služby za 22 587 Kč, dále 2 175 Kč za materiály a přihlášku na SCIO testy a 600 Kč za přihlášku na novou vysokou školu. Též se dočteme, že „nezákonné stíhání způsobilo žalobkyni psychickou újmu, neboť v květnu 2018 nastupovala do nového zaměstnání na Ministerstvu spravedlnosti (legislativní odbor)”. Téměř rok a sedm měsíců trvala nejistota, kdy ukončení služebního poměru mohlo přijít každým dnem. „Žalobkyni byla v důsledku nezákonného rozhodnutí snížena důvěryhodnost a psychická odolnost, která ji bude provázet i v budoucím životě.” Atd. atd. Shrnuto: „Žalobkyně požaduje nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí ve výši 300 000 Kč”, krom toho ještě 200 tisíc za to, že se o jejím případu dozvěděli novináři a rozmázli to v tisku (prý univerzita porušila mlčenlivost a sdělila totožnost poškozené), a dále ještě 50 tisíc za to, že univerzitě trvalo moc dlouho, než zastavila řízení o neplatnosti části státnic. A ještě by ráda zveřejnění písemné omluvy.
Prvoinstanční soud jí zřejmě moc nepomohl, tak se odvolala a měla více štěstí: krajský soud jí přiznal nárok kompenzace majetkové újmy ve výši 10 709 Kč a co se týče nemajetkové újmy 550 tisíc a požadované omluvy, vrátil věc okresnímu soudu. Paní magistra zajisté velkou nemajetkovou újmu utrpěla a okresní soud se má „nově zabývat tím, jaké zadostiučinění je přiměřené a proč morální satisfakce není dostačující”. Okresní soud pak loni v říjnu rozhodl tak, že se univerzita musí omluvit textem který nyní visí na naší úřední desce. Nárok na 550 tisíc včetně úroků (8,25 % ročně od září 2020) ale zamítl. Podle soudu univerzita měla důvod správní řízení o odebrání titulu zahájit „když vycházela z předložené nahrávky, jejíž autentičnost byla pro žalobkyni vysoce pravděpodobná” a navíc „žalobkyni se její vznik nepodařilo zpochybnit. Lze tedy uzavřít, že nebýt chování žalobkyně, nenásledovalo by jednání žalované, které bylo následně shledáno jako nezákonné.” Co se týče nákladů řízení, žalobkyně i žalovaná to zaplatí půl na půl, každá 5 802 Kč.
Vůči rozsudku okresního soudu bylo možné se odvolat a považuji za velmi pravděpodobné, že toho paní magistra využila: její nárok nyní dělá s úroky něco přes tři čtvrtě milionu. Protože se zdá, že jí je krajský soud nakloněn více než ten okresní, můžeme se těšit na zajímavé pokračování.
Otázky na závěr
Četba celého rozsudku je velmi zajímavá a poučná a evokuje spoustu otázek:
- Jak vlastně ty státnice vypadají, když je tam tak snadné švindlovat, aniž by si někdo něčeho všiml? Děje (nebo dělo) se tak běžně a je tedy nefér, když to má celé odnést jen jedna chudera, které má smůlu na zlotřilého ex?
- Je správné si takových nepravostí všímat, nebo je lepší uhnout pohledem a chlácholit se tezí, že koneckonců tak nějak švindlují všichni a házet kamenem mohou jen ti úplně nevinní? Že šťourat do nepravostí se nevyplácí a je správnější být se švindlíři solidární, protože příště by mohlo třeba něco prasknout na nás?
- Nebo tu byl jediným skutečným padouchem ten ex, který na svou nebohou oběť vymyslel past? Nikdo nikdy takhle nešvindloval, ale on přišel s ďábelským plánem, jak nakukat poctivé studentce, že to je tak přece normální a ona se aspoň nebude muset stresovat u náročných státnic – aby ji pak mohl potopit?
- Pak jsou tu ještě ty náklady spojené s prohraným soudem. Zatím něco přes 16 tisíc a nějakých tři čtvrtě milionu stále ve hře. Nedávno přišel uvolněný přerovský radní za ODS Navařík s tím, že by měl děkan PřF uhradit „škodu” vzniklou univerzitě prohraným soudem o zkrácené odměny člověku, který měl problémy s etikou vědecké práce a po jistou dobu bral výrazně více než český prezident, než nejlépe placení němečtí profesoři, či než co činí příjmy nyní propíraných rektorů UK či MU. Bude nyní Navařík s podobnou vervou požadovat náhradu „škody” i po tehdejším rektoru Millerovi, který chtěl paní magistře B. D. nezákonně odepřít titul?
- A nestálo by za to, kdyby univerzita natrvalo vyvěsila nějakou generální anonymizovanou omluvu neznámé oběti, kterou by se mohla uspokojit každá Blažena Drzá ostýchající se zveřejnit celé své jméno?