Archiv rubriky: Dekameron

/JIŘÍ FIALA/ V roce 2002 vydala Univerzita Palackého v Olomouci obsáhlou monografii Jezuitský konvikt – sídlo uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci, Dějiny – stavební a umělecké dějiny – obnova a využití, na níž se podílela řada odborníků [1]. Na straně 142 této publikace byl otištěn český překlad německého jídelníčku ve šlechtickém konviktu v Olomouci … Pokračovat ve čtení „Záhada „Kronabetovy omáčky““

/ZDENĚK OPATRNÝ/ Psal se, tuším, rok 1987. Předvánoční cesta domů z několikatýdenního studijního pobytu ve východoněmeckém Gaterslebenu, ležícím blízko Harzu, byla již zkušeně naplánována. Aby ne – v  téhle destinaci jsem byl již po několikáté, znal kraj, dopravní spojení i jeho možné záludnosti.  Tamní Institut für Genetik und Kulturpflanzenforschung, pravda, neležel v horách či v kopcích. Na … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Vindobona“

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ Milí čtenáři, redakce D-Žurnálu vyhlašuje vánočně-silvestrovskou soutěž o fotku, obrázek, kreslený vtip, slogan, citát atd., který by nejlépe vystihoval dění na UP (ale klidně i v širší společnosti) ve skoro již uplynulém roce 2020. Své návrhy posílejte, prosím, do 27.12.2020  na adresu redakce: dzurnal@protonmail.com. Vítěze vybere samozvaná porota složená ze členů redakce a … Pokračovat ve čtení „Vánočně-silvestrovská soutěž!“

/ZDENĚK OPATRNÝ/  Jak zimou zmalátnělí ptáci             sny naše krouží tam a sem.Jen kdesi v hloubce            tuší zemna níž se přistát nevyplácí.Zemztuhlou pozdním podzimemPokud se k jaru dopotácí,              pak sklidíme, co zasijemCo nesezobou zimní ptáci. Motto, možno vnímat jako vysoce aktuální pro první podzim kovicénu. Je v tom ovšem malý háček – datum vzniku je sice také podzim, leč 1984. Přesto i … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Co nesezobou zimní ptáci?“

/ERIK GILK/ Čapkův román Obyčejný život (1934) je zajisté nejméně známým dílem noetické trilogie, jak lze soudit alespoň ze soupisů přečtené literatury předkládaných studenty české filologie při atestacích. Přitom by bez něj, jak logické, nebylo žádné trilogie. Obyčejný život je, a to si přiznejme, mnohem méně dějový, a tím pádem i méně přitažlivý pro současného čtenáře, než předchozí svazky Hordubal (1933) … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Úžasná různorodost obyčejného života“

/ JIŘÍ FIALA/ Ze života jazykovědce a diplomata Z hlediska žádoucího třídního původu v dobách vlády jediné, a to komunistické strany v Československu měl prof. PhDr. Václav Křístek, CSc., tento původ vpravdě čítankový. Byl totiž potomkem havířského rodu ze Slezské Ostravy (* 30. srpna 1918) a havířskému slangu zasvětil i svou jedinou vědeckou monografii  – Ostravská hornická mluva (1956). … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru IV“

/RADKIN HONZÁK/ Říká se, že banka padne, tak si všichni běží vybrat úspory. A banka padne. Americká čeština tomu říká „run na banku“. To mě naučili v Kalifornii.      Před dávnými roky se mi dostala do ruky příručka pro obchodní cestující, jimž se dnes vznešeně přezdívá DÝLEŘI. Jedna z prvních lekcí, s neuveřejněným, leč jasným titulkem: „tak ne!“ … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Bajka o sebenaplněné předpovědi“

/IVO ÜBERAL/ V souvislosti s koronavirovou dobou, kterou všichni procházíme jsem se rozhodl, že i já přispěji svoji trochou do D-Žurnálu. Nebude to ovšem veselé čtení stylu prof. Fialy. Bude to smutný příběh. Týká se mých slepic.  Uvědomil jsem si, že média jsou plná rad a informací, jak chránit sebe a své blízké, ale postrádal … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Slepice a doba koronavirová“

/TOMÁŠ FÜRST/ Hanka Vacková (profesorka základů společenských věd na gymnáziu v Hejčíně, kde jsem před mnoha lety studoval) se mě ptá, kterou z šesti disciplín Základů společenských věd (psychologie, sociologie, politologie, právo, filozofie, ekonomie) vidím kolem sebe v praxi v tuto chvíli nejvíc a jakou knihu bych v ní doporučil k přečtení? To je skvělý dotaz, taky … Pokračovat ve čtení „Koronavirus karaoke“

/JOSEF JAŘAB/ Po disekci aorty a několika následných operacích mě v oregonském Portlandu v květnu 2009 nakládali polomrtvého do letadla, abych mohl po přeletu Atlantiku a mezipřistání v Amsterdam přistát už položivý v pražském Motole. V průběhu letu jsem si stále něco breptal, jak mi řekl syn, který letěl se mnou, a až ve světlejších chvílích jsem si uvědomil, že … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Síla poezie“

/JOSEF TILLICH/ otisky tváří v rouškách Veronikyvynášíme si na svou Golgatupřátele nesmíš hledat po hmatuty tam jsou velikonoční zvykyna Velký pátek o pašijí hlasene poklad ale propast otvírá sesyn vzdal se otce nebo otec synakdo našel pravdu  čí že je to vina meruňky zmrzly  slyším rekviemšvestky jsou jiné  švestkám pučí květyočima hladím jejich siluetymeruňky zmrzly  však to … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Velikonoce 2020“

/ JIŘÍ FIALA/ Přednáška hoří! Koncem „zlatých dob šedesátých“ minulého století se na Filozofické fakultě UP pilně bádalo, aniž by badatelé byli zatěžováni vyplňováním žádostí o granty či RIVem – existoval sice Státní plán vědeckého výzkumu, jeho plánovači se ale spokojovali občasným hlášením o jeho plnění. Existovala též plodná mezioborová spolupráce, projevující se i tak, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru II“

/MAGDALÉNA FARNESI/ Zatímco česká média přetékají hororovými příběhy z druhé strany západní hranice (z Německa), na mém kousku světa panuje ospalý klid. Bydlím ve Findorffu, příjemné čtvrti hned za brémským nádražím. Kdysi sem na člunech přiváželi lidé z okolních mokřadů rašelinu na topení a v úhledných domcích bydleli pracovníci drah. Dnes tu přebývají především rodiny … Pokračovat ve čtení „Zpráva ze sousední země: Jak je důležité míti Evu“

/EVA SKŘÍČKOVÁ/ Málokdo ví, že substantivum karanténa má co do činění s číslem čtyřicet. Slovo karanténa pochází z benátského dialektu, a to ze slova quarantina, původně v italštině quaranta giorni neboli quarantena, což znamená „čtyřicet dní“. Přípona -ena byla přičleněna k číslovce quaranta, „čtyřicet“, a to podobně jako v italském výrazu novena, jímž se v současné italštině označuje období devíti dnů věnovaných přípravě hostiny, uctívání svatých, žádostí o milost s modlitbami … Pokračovat ve čtení „Slovo dne: Karanténa. Všude je slyšíme, ale víme, co znamenalo v minulosti?“

/RADKIN HONZÁK/ Čas nový nové chce mít činy      Když začne čas oponou trhat, abych se i nadále držel svého oblíbeného klasika, můžem se nadít nejrůznějších věcí. Koronavirus nás nemilosrdně odřízl od sladce chutnajících plných cecíků neustále stoupající prosperity a navíc ukázal, že ti, kteří nám tuhle pitomost nalhávali, nebyli na nic takového připraveni. Ocenil jsem … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Manuál do koronočasu“

/IVANA FELLNEROVÁ/ PRÁSK! Příroda poslala populaci pořádný políček: Pandemii!  Prťavá praštěná potvůrka poletuje prostředím, plíživě plošně postupuje po povrchu planety…  Pichlavá potvora pekelně prudí populaci, proniká přes pusu, pak průduškami, plícemi… přeskakuje přes pána, paní, politika, pekaře, popeláře.  Pokašláváme, posmrkujeme, prskáme, poleháváme. Při procházkách potkáváme plátnem překryté pusy přátel… poznáváme se? Prázdné putyky, pohostinství, posmutnělé … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Péčková povídka pro povzbuzení“

/ JIŘÍ FIALA/  Univerzita je obecně traktována jako instituce seriózní, bazírující na akademické etice i etiketě, přesto se i na akademické půdě rodí a tradují se příběhy humorné, ba groteskní, náležející k akademickému folkloru. Několik z těchto skazek olomoucké provenience prezentujeme níže, přičemž započneme vzpomínkou na olomouckou univerzitní půdu v nepřeneseném slova smyslu, tj. na  Rektorátní mansardy … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Z akademického folkloru“

/EFRAIM K. SIDON/ Západními okny hledím na Petrské náměstí s několika ještě holými, ale už jistě pučícími platany, a někdy si prohlížím a někdy i počítám lidi. Malé náměstí se zdá prázdné, ale tuhle jsem přesto za pár minut napočítal deset lidí, pochopitelně se zakrytými nosy a ústy, kteří přes ně šli. To mi rovněž připomíná, … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Je jaro tady?“

/JIŘÍ FIALA/ Kolem roku 2008 začal novinář Martin Kavka shromažďovat výrazy, jež ho zaujaly nejen svou novostí, ale také jazykovou kreativitou a neuvadajícím smyslem pro humor jejich neznámých původců – nikoli tedy veškeré neologismy (nové lexémy) či okazionalismy (příležitostně vzniklé lexémy), ale i slangová či regionální slova a slovní spojení, jež dokládají obdivuhodnou invenci uživatelů … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Koronalismy“

/ZDENĚK OPATRNÝ/ Jsou výročí kulatá i méně kulatá. Ta první si připomínáme plánovaně a s předstihem. Ta druhá se ohlašují víceméně více méně sama, spontánně, v kontextu s událostmi právě probíhajícími.  Za necelý měsíc, přesně 26. dubna, si tak svět může připomenout, co se stalo před nekulatými třiceti čtyřmi lety. Také v kvetoucím jaru, pár dní před tradičním svátkem tábora … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Černobyl – chvíli poté“

/JAN VIČAR/ Jak reagovat na současnou koronavirovou situaci, když podobně jako profesorka Fialová ani já neumím šít? Když jsem sice doktor, avšak nikoli lékař a můj život prostupují pouze nepraktické literární úvahy o tónech a kratochvilné hry s nimi? V impozantním celosvětovém úsilí ochránit nejstarší generaci se pokusím připomenout jednu univerzitní osobnost, jejíž velké životní jubileum na sklonku loňského roku poněkud zapadlo. Osobnost, která vždy uměla, byla užitečná, vyznačovala … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Hra „na Macháčka““

/JAN GRAUBNER/ Základem moudrosti je umění správně klást otázky. V této době máme tisíce otázek, na které marně hledáme odpovědi. Všichni se ptají: Proč nás to potkalo? Proč zrovna nás? Proč zrovna teď? Proč nemohu vydělávat, když potřebuji na nájmy a splátky? Proč musím sedět doma, když už jsme si zvykli nebýt spolu a nyní si … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Karanténa nabízí čas“

/JOSEF JAŘAB/ Prožili jsme druhý intenzívní koronavirový víkend. V elektronické poště jsem našel domácí úkoly studentů z mých dvou kurzů, které mi byly – spořádaně podle mých požadavků – zaslány v sobotu večer před západem slunce, a těším se z toho, co studenti ze zadaných textů vyčetli. Někdy se až divím (v pozitivním slova smyslu). V pondělí a v úterý, kdy … Pokračovat ve čtení „Dekameron: I. B. Singer“

/JIŘÍ FIALA/ Letošní jaro bezpochyby vstoupí do historie olomoucké univerzity jakožto jaro pandemické, jež přimělo její akademické orgány k přerušení veškeré výuky na tomto vysokém učení, aniž by bylo možno předem odhadnout, kdy bude výuka obnovena. Stávalo se tak v minulosti nejednou, nikoli však kvůli pandemii – docela postačovala epidemie, ovšem choroby nanejvýš hrůzné,  způsobované tyčinkovitou bakterií Yersinia … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Byli jsme od 5. června v exilu kvůli moru postupujícímu ve městě po osm měsíců.“

/INGEBORG ŽUMPA FIALOVÁ/ Starý život, jak jsme ho znali a na UP žili, ustal. Má to své obrovské negativní dopady, které tu nechci vypočítávat, ať nešířím špatnou náladu.  Má to ale i své výhody: Konečně, když ustal každodenní akademický ruch a shon, je čas na nedodělky, na dopsání článků, příspěvků, přednášek, které měl člověk už … Pokračovat ve čtení „Dekameron: Neumím šít aneb Dekameron“